31. ledna  2015 v 09:05  rubrika: Mezi nebem a zemí

Bílá místa ve výzkumu holocaustu představuje nová kniha

Prezentace knihy Bílá místa ve výzkumu holocaustu - Foto: Jana Šustová

Prezentace knihy Bílá místa ve výzkumu holocaustuFoto: Jana Šustová

Bílá místa ve výzkumu holocaustu je název nové publikace, která byla v úterý u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi představena veřejnosti. V nakladatelství Academia ji vydal Spolek akademiků Židů ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy. Tato kolektivní monografie se zabývá holocaustem z hlediska mnoha různých oborů a Jana Šustová se teď zaměří na oblast religionistiky.

Kniha Bílá místa ve výzkumu holocaustu má 376 stran a na jejím vzniku se podílel tým sedmnácti odborníků, jak říká jeden z editorů Tomáš Jelínek.  

Tomáš Jelínek na prezentaci knihy Bílá místa ve výzkumu holocaustu - Foto: Jana Šustová

Tomáš Jelínek na prezentaci knihy Bílá místa ve výzkumu holocaustuFoto: Jana Šustová

„Čím je naše knížka zajímavá, je především to, že jsme se pokusili z téměř každého oboru, který se holocaustu věnuje, ať už je to historie, etnologie, ošetřovatelství, právní věda a dokonce i literární věda, najít autory, kteří na to téma publikují a bádají nad ním, a prezentujeme je v té naší knížce.“  

Jedna z kapitol se věnuje Židovské tradici v terezínském ghettu a napsala ji Marta Malá.  

„Pro svou práci, kterou jsem zpracovávala na vysoké škole, jsem se pídila po tom, jestli se vůbec v Terezíně praktikovalo židovské náboženství a už třeba díky tomu, že jsou dodnes dochovány modlitebny, tak bylo předpokladem, že ano. A podařilo se najít řadu svědectví pamětníků a v různých vzpomínkových knihách se mi podařilo vypátrat informace, jak a kdy se svátky slavily a jak se praktikovaly náboženské věci.“  

Náboženský život v Terezíně dokumentují i některé dochované předměty.  

„Dokonce z Terezína máme dochovány nejméně dva židovské kalendáře, které byly udělány pro Terezín s tím, že ten občanský kalendář zahrnoval všechny ty židovské svátky, jak je slavíme. Podařilo se mi dopátrat ke všem židovským svátkům nějakou vzpomínku, dokument či předmět, snad s výjimkou svátku Šavuot. Jinak ke všem svátkům, ať už to byla Chanuka nebo Purim, který je nejvíc reflektován ve vzpomínkách nebo kresbách tehdejších dětí, anebo vysoké svátky, jako je Roš hašana nebo Jom Kippur, tedy k těm vážným svátkům, na které vzpomínají zejména tehdejší dospělí.“  

Dochované rituální předměty z Terezína lze vidět v muzeích v Česku i v Izraeli.  

„Židovské muzeum v Praze má ve svých sbírkách určitě nějaké kiddušové pohárky, dokonce v Památníku Terezín svitky z mezuzy nebo z tfilin, tedy z modlitebních řemínků, v Jad Vašem je uložen Aron ha-kodeš, tedy skříň na Tóru. Je dochováno několik modlitebních šálů. Těch předmětů není mnoho, ale vyskytují se.“  

Marta Malá hovoří i o osudech rabínů.  

„Pokud neutekli, tak byli do Terezína transportováni všichni čeští a moravští rabíni, byly jich tam opravdu desítky. Většina rabínů v Terezíně působila, oficiálně spadali pod správu pohřebnictví a matriky. V Terezíně jejich práce spočívala zejména v pomoci při posledních věcech člověka – pomáhali při vypravování zemřelých na jejich poslední cestě. V Terezíně byli lidé oddáváni podle židovské tradice, takže pomáhali celebrovat židovské svatby. Rabíni v Terezíně také učili – ať už děti nebo dospělé, a také tajně připravovali chlapce na jejich bar micva.“  

V Terezíně se dokonce prováděla i obřízka.  

„Mně se podařilo dohledat pět případů obřízky a dokonce byl v Terezíně jeden mohel, tedy ten, který provádí obřízku, který působil jako mohel před válkou i potom po válce.“

Práce na monografii Bílá místa ve výzkumu holocaustu trvala rok a půl. 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas