Mlčící Bůh
Jedním z filmů, které byly během tohoto týdne promítány na křesťanském mládežnickém festivalu UNITED ve Vsetíně, byl snímek Ingmara Bergmana Hosté Večeře Páně z roku 1963. Slavný režisér v něm přivádí na scénu lutherského faráře Thomase, kterému se po smrti milované ženy zhroutil svět. Největší krizí však byl postižen jeho vztah s Bohem.
Co to vlastně je vztah s Bohem? Lze mít vztah s někým, kdo je neviditelný, transcendentní a nás přesahující?
Farář Thomas koná bohoslužby, káže, modlí se, ale má pocit, že Bůh mlčí. Tolik by potřeboval, aby se mu nějak ozval, aby zasáhl, promluvil, jenomže nic se neděje. Jeho problém není nevěra, jeho problém je to, že ten Bůh, v kterého věří, v té podobě, jak v něho věří, mlčí.
Každý člověk má o Bohu nějakou představu. Kdo ví, kde jsme k těm svým obrazům Boha přišli? Někdy jsou takové, že se vzpírají tomu, abychom v takového Boha uvěřili. Někdy zase od Boha něco očekáváme, a když to nepřichází, bouříme se. Bůh našich představ může být nezúčastněný pozorovatel nebo autoritářský a přísný soudce, laskavý dědeček nebo prostě „cosi nad námi“.
Někdo hledá v Bohu svého otce, jiný přítele a pomocníka. Jaký ale je Bůh doopravdy? To asi nikdo skutečně neví, i když je spousta lidí, kteří si myslí, že v tom mají jasno.
Před několika dny dva mladíci ukopali a umučili v Pardubicích bezdomovce. Neděli po té se místní farář modlil v kostele za to, aby jim Bůh byl milostiv. Když jsem v tom kostele seděl, vzpomněl jsem si na Bergmanova Thomase a jeho mlčícího Boha. Nepromluvil k nám právě teď skrze tuto strašnou událost Hospodin? Neprobouzí v nás právě on soucit a zájem o člověka, jehož život byl tak nesmyslně zmařen? Nemluví k nám o těch dvou mladících, kteří přijeli do Pardubic s cílem někoho zbít? Nechce probudit náš zájem o mladé lidi, kteří přestávají být lidmi, protože nevědí, proč by jimi měli být? Není ten pocit studu a lítosti, který se ve mně ozývá, hlasem Božím? A není nakonec i Boží mlčení ve chvíli, kdy ti dva kopali do nebohého bezdomovce, tím nejhlasitějším výkřikem, který má probudit naši lidskost?
Možná máme problém s představou Boha, který je příliš vzdálený, transcendentní a mlčící. Neměli bychom však mít problém s tím být lidmi. Hledejme v sobě lidskost. A máme-li pocit, že Bůh mlčí, nechejme promluvit to, co je Božím obrazem na této zemi, totiž člověka.
Na vsetínském festivalu UNITED bylo několik set mladých lidí, především křesťanů ze všech našich církví a denominací. Od čtvrtka do soboty vyslechli mnoho kázání, koncertů, ale také vyprávění o tom, jak Bůh jedná v životech lidí a jak k nim promlouvá. Svědectví o Bohu mlčícím vydal svým filmem pouze švédský režisér Ingmar Bergman. Kdo ví, snad si na film Hosté Večeře Páně jednou i tito mladí lidé vzpomenou, až si budou klást otázku, zda jejich Bůh není Bohem mlčícím.
