Nacismus a okultismus

Někteří pozdější vedoucí představitelé nacistické strany, jako například ideolog NSDAP Alfred Rosenbeg, byli ve svých počátcích spojeni s esoterně laděnými spolky. Většinou spíše s těmi výrazně nacionalistickými a antisemitskými, jako bylo Thule, Germanenorden nebo Reichshammerbund, vysvětluje historik a religionista Marek Dluhoš.

„V těchto spolcích se ve větší nebo menší míře pěstovala víra v kult předků, v dávné germánské bohy, v to, že existoval svět vhodnější pro německý kult a ve kterém náboženství fungovalo na jiných principech než v 19. a 20. století. A které se právě to prastaré germánské náboženství, mnohdy spojené s runami, a tedy s nějakou magickou mystikou, snažili obnovit.“

Využití run nacisty má velmi specifický původ zřejmě nesahající k akademickému bádání, ale je spojeno s určitými mystickými vizemi okultisty Guida von List, který se snažil rekonstruovat magicko-kulturní význam run jako něčeho, co spojuje člověka s vesmírem. Jak moc šlo skutečně o návrat k původnímu germánství a na kolik to byl jen prostředek manipulace?

„Byli skupiny radikálnější v tom návratu ke germánství a to byla především organizace SS vedená Heinrichem Himmlerem, který se údajně dokonce považoval za reinkarnaci dávného germánského vládce. A pak zde byla odstupňovaná míra víry v to staré germánství využívaná samozřejmě k politickým účelům. Každopádně ze svědectví nejen politických činitelů ale i generálů třetí říše nám vychází, že určitě tam byla snaha postupně navrátit Německo spíše k tomu pohanskému germánství a postupně, jak oni říkali, žido-křesťanské náboženství dostat na druhou kolej.“

Nacistické oslavy nápadně připomínají náboženské slavnosti. Šlo o záměr? Na tom do jaké míry byli nacistické průvody a podobně ovlivněny mysticismem a okultismem, existují mezi historiky různé názory. Podle řady příslušníků okultních společností ale lze v těchto oslavách spatřit řadu esoterních prvků:

„Včetně použití těch pozdravů jako zvednutí pravé ruky, což je v podstatě symbolika runy Ká, která, když jí říká údajně, podle těch tradičních jejich runových nauk, zasvěcenec, tak zároveň přijímá energii od těch ostatních. Dalo by se to z pohledu určitého vnitřního učení spolků, směrů nebo hnutí vnímat jako náboženský rituál doprovázený řadou náboženských skutků a prožitků.“

Nutno podotknout, že co se týká pohledu na runy za třetí říše v Německu, i v tom období před ní, můžeme mluvit o dvou proudech:

„Nelze ty runy vnímat jednostranně negativně, jako něco, co pouze používali ti představitelé především SS, protože celá řada částí SS měla označení podle run. Existovali zde i určité opoziční skupiny, které to chápání run viděly jinak, to znamená, že nebyly zaměřeny na tu takzvanou mystiku krve a půdy, jako ta strana Himmlera a Wiliguta, ale měli teorie, že ty runy by se daly používat, aniž by se nějak výrazně vystupovalo antisemitsky nebo proti těm jiným rasám a představitelé těch dalších runových systémů byli v podstatě normálně zavíráni do koncentračního tábora jako kterýkoliv opozičník.“

Vysvětluje historik a religionista Marek Dluhoš.