Pravoslavné Vánoce
Zatímco většina z nás už má oslavy Vánoc za sebou, pro řadu pravoslavných křesťanů začnou Vánoce v úterý večer. Přitom i v pravoslavné církvi připadají Vánoce na 25. prosince a podle starobylého obyčeje, že den začíná setměním, se začínají slavit 24. prosince večer. A jak je možné, že připadají na prosinec a slaví se v lednu?
Na mou otázku, proč západní církve slaví Vánoce 25. prosince, a většina pravoslavných křesťanů až 7. ledna, odpovídá archimandrita Martin Marek Krupica z chrámu svatého Václava v Litoměřicích:
„Ale on je to pořád předvečer 24. prosince a svátek sám 25. prosince, ale někde se slaví podle gregoriánského kalendáře a někde tradičně podle juliánského. Vypadá to jako nějaká kuriozita, ale vezměte si, že prakticky všechny velké postavy českých dějin používaly juliánský kalendář – ať už třeba Karel IV., Jan Hus nebo veliké postavy ne těch vysloveně nedávných dějin, tak všichni slavili a žili podle juliánského kalendáře. Je to tradice – stará a velká.“
Juliánský kalendář byl zaveden na území římské říše v roce 46 př. n. l. císařem Gaiem Juliem Caesarem. Byl tedy užíván i v době vzniku křesťanství. Ale kvůli vzrůstajícímu rozdílu mezi juliánským a solárním rokem papež Řehoř XIII. nařídil roku 1582 úpravu a zavedl kalendář gregoriánský. V Čechách a ve Slezsku došlo k přechodu na gregoriánský kalendář v lednu 1584, na Moravě až v říjnu téhož roku. A protože na kalendáři závisí výpočet data Velikonoc, v Čechách se v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. V některých pravoslavných zemích – například Rusku a Řecku – se juliánský kalendář používal jako občanský kalendář až do prvních desetiletí století dvacátého (v Rusku zavedli západní kalendář až bolševici v roce 1918).
Pravoslavná církev zachovává většinou juliánský kalendář, který je v současnosti oproti gregoriánskému kalendáři posunut o 13 dní. Proto podle občanského kalendáře slaví Vánoce jindy. To přináší i jistá omezení, jak říká Martin Marek Krupica.
„Protože třeba na rozdíl od Polska nemají u nás právo pravoslavní křesťané mít den pracovního volna na svátek, byť podle juliánského kalendáře, tak se to řeší tím, že si berou dovolenou nebo volno, podle toho, kde jak to zaměstnavatel umožňuje.“
Vánoční bohoslužby začnou v pravoslavných chrámech v úterý večer.
„Jako každému svátku předchází večerní bohoslužba, která buď může mít formu bdění, že se spojí i s jitřní, anebo se jitřní slouží až ráno a po ní eucharistická liturgie. Tedy ten svátek má slavení od večera do rána a jsou monastýry, jak jsem zažil v Řecku, kde ty bohoslužby trvají devět hodin v kuse, ale to samozřejmě ve farní praxi není reálné – tím spíš, že u nás je v kostelech pěkná zima, což v Řecku nebývá.“
Vysvětlil Janě Šustové Martin Marek Krupica. Jestli jste ho poslouchali pozorně, napište nám, v kterém roce se v Čechách začal místo juliánského kalendáře používat gregoriánský. Odpovědi čekáme do čtvrtku na e-mailové adrese náboženství@rozhlas.cz, do předmětu napište Soutěž. Nebo pište na adresu Mezi nebem a zemí, Český rozhlas, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kterému pošleme pěknou knihu. Takže nezapomeňte připojit zpáteční adresu.
