7. března  2015 v 09:05  rubrika: Mezi nebem a zemí

Pravoslavný půst

Pravoslavné sestry v Rumunsku připravují postní jídlo - Foto: Jana Šustová

Pravoslavné sestry v Rumunsku připravují postní jídloFoto: Jana Šustová

Na první pohled to vypadá, jako porušení všech zásad zdravé výživy. Přesto tato dieta má tisíciletou tradici a dodnes ji masově ctí miliony lidí. Řeč je o nynějším pravoslavném půstu, který velí 40 dní jíst jen jednou denně a to po 15. hodině. Zapovězeno je vše živočišné, včetně ryb, ale nemá se jíst ani syrová zelenina nebo olivový olej. Základem je „Svatá čtyřicátnice".

Svatá „čtyřicátnice" – to je nejprve 40 postních dnů od čistého pondělka do pátku před Lazarovým vzkříšením. Tím ale odříkání ortodoxních věřících nekončí. Po květné neděli začíná Strastný týden, tedy strastí nejpřísnějšího půstu naplněných další sedm dní. Akrivii, tedy pravidla, nastiňuje archimandrita Marek.  

„Tak, je to období, kdy pravoslavní křesťané vůbec nejedí živočišné potraviny, jíme jenom potraviny rostlinného původu." 

Akrivie Východního křesťanství, tedy postní pravidla zakazují, na rozdíl od katolické víry, dokonce rybu. Povoleny jsou naopak chobotnice, čili mořské plody. Přísnými pravidly se řídí postní duchovní život, jak mi ho v pražském Chrámu Zvěstování přesvaté Bohorodice Na Slupi popsal protojerej Vitalij  

„Liturgický půst se projevuje tím, že se bohoslužby úplně změní. Jsou více zaměřené na pokání. Zdůrazňuje se ten duchovní půst. Sloužíme ‘velké povečerí‘, na kterém se čte, česky to asi neřeknu, ale je to ‚pokajannyj kanon Andreja Kritskogo‘.“ 

Otec Vitalij, ač původem ze Západní Ukrajiny, popisuje Kánon sv. Ondřeje Krétského dál už v ruštině. Ta je bližší k obecně užívané církevní slovanštině, jazyku, který má spojit Slovany v jednotné víře.  

„Velký důraz se klade na duši. Aby se začala kát, přemítat. Takže v konečném důsledku se obracíme sami do sebe. Kánon se čte od pondělí do pátku. V tuto postní dobu se odkládá také běžná liturgie sv. Jana Zlatoústého, které se slouží jen o sobotách. Středy a pátky přichází na řadu liturgie ‚předem posvěcených darů‘. Svátostí posvěcených před Velkým půstem. Vynechává se slavnostní část eucharistie, ve které se kanonicky zvěstuje proměna chleba a vína v tělo a krev Krista. V neděli přichází na řadu liturgie Vasila Velikého.“ 

A otec Marek vysvětluje postní hierarchii:  

„Mnohým velkým svátkům předchází ať jednodenní nebo delší půst. A prototypem postní doby je právě Velký půst, který předchází svátku Vzkříšení, kterému se lidově říká Velikonoce. Ale já bych se držel právě toho pojmu Vzkříšení, protože Vzkříšení Kristovo je tím, co dává smysl jak postnímu období, tak i svátku." 

A jak dodává Protojerej Vitalij, je tedy naprosto logické, že Svatá čtyřicátnice je nejpřísnějším půstem církevního roku  

„Připravujeme se přece na svátek všech svátků, Paschu, tedy Vzkříšení Páně. A velikost tohoto svátku podmiňuje i velikost samotného půstu, který je jedním z nejstarších; jeho tradice sahá až ke starozákonnímu příběhu Mojžíšovu. Vychází ze samotného půstu Ježíše Krista, který je naším velkým příkladem a který následujeme. Sám byl 40 dní na poušti, kde se postil, aby se pak vrátil a hlásal slovo Boží. Vyvrcholením celého před-paschálního období je poslední Strastná sedmice. Katolíci ji znají jako Svatý týden. To je už období po Strastné čtyřicátnici, která končí Lazarovou sobotou, tedy vzpomínkou na jeho vzkříšení. Strastnému týdnu Bezprostředně předchází tzv. Květná neděle, památka slavného vjezdu Krista do Jeruzaléma.“ 

Co všechno je ve finální části Velkého půstu zapovězeno? Předpokládá to třeba zřeknout se i návštěvy divadla? Ptám se otce Vitalije.  

„Pokud bereme půst vážně, pak po celou dobu bychom se měli obejít bez veselic a jiných světských radovánek. Půst slouží přece hlavně k tomu, abychom se zamysleli nad sebou, nad tím, jak žijeme a jak jsme hříšní. A církev nám k tomu dává podnět a bohoslužbou nás k tomu i vede – vyzbrojuje nás k půstu. To ovšem neznamená, že se člověk má úplně izolovat od světského života." 

Říká otec Vitalij právě ve chvíli, kdy se mu ozve pod sutanou mobil...  

„Já sám třeba nechodím do divadla a mladým věřícím doporučuji, aby nechodili v tomto postním období na diskotéky. V některých zbožnějších rodinách se dokonce nedívají teď na televizi, méně chodí na internet. O strastném týdnu ani nemluvě. Někdo možná řekne, že jsou to příliš konzervativní názory, ale nemyslím si to. Správný křesťan se má půstem změnit, očistit se. To mu pak dává sílu odolávat pokušením.“ 

Vysvětluje protojerej Vitalij, teolog vystudovaný ve slovenském Prešově, který do Prahy přišel z Ukrajiny.  

„Půst není jen o tom, co se jí a co se nejí, ale je to období, které má člověka navrátit do toho stavu, v jakém byl stvořen, do té původní krásy, do stavu, kdy může vnímat ten veliký svátek, opravdu, jako svátek svátků. Odpouštíme jeden druhému. Je to období, kdy člověk v sobě znovu nachází a povzbuzuje lásku k druhým lidem, lásku, soucit…“ 

Shrnuje archimandrita Marek. Půst je tedy naší inventurou, zkouškou síly naší vůle a tedy vírou v sebe sama. Lékařsky je navíc dokázáno, že půst také redukuje hladinu IGF-1 hormonu, který způsobuje stárnutí.  

Je to zvláštní velkopostní bohoslužba, při níž se věřícím předkládají ke zbožnému uctění a přijímání svaté Dary Těla a Krve Kristova, které byly posvěceny dříve – na předcházející plné liturgii Basila Velikého nebo Jana Zlatoústého. 

Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas