Unikátní Boží hrob z Nového Hrozenkova se skví v nové kráse
Během nejvýznamnějších křesťanských svátků nelze opomenout ani tradici stavění tzv. Božích hrobů. Připomínají, že právě na Bílou sobotu Kristovo tělo spočívalo v hrobě. Některá ztvárnění Božího hrobu mají velikou uměleckou hodnotu, jako například Boží hrob pocházející z Nového Hrozenkova. Dnes je nově zrekonstruovaný a najdete ho v Rožnově pod Radhoštěm. Víc nám o něm teď poví Petra Valíčková z Valašského muzea v přírodě.
Povězte nám, jak Boží hrob z Nového Hrozenkova vypadá?
„Restaurovaný Boží hrob z Nového Hrozenkova, který byl slavnostně vysvěcen a veřejnosti zpřístupněn v kostele sv. Anny v Dřevěném městečku na Květnou neděli, je jedním z mála dochovaných mozaikových hrobů olomoucké firmy Zbitek na Moravě. Dominantou jsou barevné skleněné vitráže, doplněné o malované prvky.Skládá se ze tří částí. V jedné části jsou dřevěné schránky s vlastním hrobem v podobě jeskyně s mrtvým Kristem. Ve čtvercovém pozadí je potom vyobrazen kříž. V další části je monstrance a dva klečící adorující andělé a v neposlední řadě i je tzv. trůn, který sloužil k vystavení oltářní svátosti. Zajímavé je i užití transparentní mozaiky z barevných skleněných kamenů, které jsou prostřednictvím zajímavých drátků uchyceny v papírových výplních dřevěných konstrukcí. A samotné nasvícení hrobu a mozaiky bylo původně prostřednictvím petrolejových lamp, později žárovkami na elektřinu a to celkově umocňovalo zážitek návštěvníků velikonočních chrámů.“
Jak starý ten Boží hrob je a kde vznikl?
„Transparentní mozaikový Božím hrob z dílny olomouckého mistra sklenáře Eduarda Zbitka pochází z 2. poloviny 19. století. Jedná se o mistrovskou práci rodinné dílny specializující se po několik desetiletí na výrobu mobilních oltářů, Božích hrobů a lurdských jeskyní. Dílna navazovala pravděpodobně na činnost sklenáře Antonína Zbitka (1786-1866), realizátora mnohých vitráží, lustrů apod. zejména v moravských a slezských chrámových prostorech. Při svých realizacích dílna využívala skleněného materiálu z produkce Jabloneckých skláren. Zbitkovy Boží hroby svým charakterem pozoruhodně propojují liturgii a prvky lidové zbožnosti. Ačkoliv se odhaduje, že dílna mezi léty 1846-1914 vyprodukovala okolo tisícovky těchto Božích hrobů, které se prostřednictvím železnice dostaly do celé katolické Evropy (i zámoří), do dnešních dnů se jich podařilo identifikovat okolo desítky kusů (ne vždy v ideálním stavu), a to převážně na území bývalého Rakousko-Uherska. V České republice se několik menších dochovalo v českobudějovické diecézi (Doudleby, Kaplice, Rapšach, Paseka), jeden z rozměrnějších známe z kostela sv. Mořice v Olomouci.
Do sbírek Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm darovala Zbitkův Boží hrob v roce 2005 Římskokatolická farnost v Novém Hrozenkově. Zde se o něm první záznamy objevují v inventáři fary už před rokem 1873, v kostele se využíval až do poloviny 90. let 20. století. Teprve při muzejní dokumentaci se ho kurátorům Valašského muzea v přírodě podařilo ztotožnit s produkcí zmiňované Zbitkovy olomoucké dílny.“
My už jsme zmínili, že Boží hrob z dílny olomouckého mistra sklenáře Eduarda Zbitka je čerstvě po rekonstrukci, jak probíhala?
„Podrobný archivní a terénní průzkum následoval v letech 2013-2014 rozsáhlý restaurátorský a konzervační zásah, na němž se podílel Ateliér restaurování a konzervace uměleckých děl na papíru a souvisejících materiálech Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli a Oddělení péče o sbírky Valašského muzea v přírodě. Repliky scházejících skleněných kamenů vyrobil pan Ondřej Zajíc z dílny broušení a rytí kamenů ze Střední umělecko-průmyslové školy a VOŠ v Turnově. Celkové náklady na toto restaurování se pohybují ve výši 110 000,- Kč.
Dle restaurátorky Kateřiny Šikolové z Litomyšle bylo restaurování náročné, jak časově, tak rozsahem zásahu a i druhem prováděných prací – na Božím hrobě se vyskytuje řada materiálů a i tato skutečnost přispívala k obtížnosti zásahu a bylo nutné přivolat další restauratéry z uvedené fakulty.“
Pokud se na něj posluchači chtějí přijet podívat, kdy a kam se mají vydat?
„Posluchači se mohou na Boží hrob přijít podívat do kostela sv. Anny v Dřevěném městečku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a čas mají do letnic, pokud to technické podmínky umožní. Muzeum je otevřeno v tyto dny mimo pondělí každý den od 9.00 do 17.00.“
