Jan XXIII., papež, který převedl církev z jedné epochy do druhé. A podle mnohých jedna z největších osobností na svatopetrském stolci. Seděl na něm přitom pouze pět let, od roku 1958 do roku 1963. Zvolen byl v 77 letech jako "překlenovací papež". Přesto se stal nejvýznamnějším nástupcem svatého Petra ve 20. století.
Jan XXIII. se vyznačoval srdečností, humorem, zdravým selským rozumem a až dětskou zbožností. Miloval lidi a často navštěvoval nemocnice, vězení a chudinské čtvrti. Výpravy z Vatikánu podnikal dokonce i tajně. Jako teolog a katolík byl velmi konzervativní, což dokládá příkaz z roku 1962 závazně používat latinu v liturgii a při vyučování v seminářích. O tři roky později bylo díky slavnému koncilu vše jinak. Už v roce 1959 zaznělo z úst Jana XXIII. slovo "aggiornamento", které vyjadřovalo jeho touhu přizpůsobit církev požadavkům doby.
S tímto cílem svolal v roce 1962 Druhý vatikánský koncil, na kterém chtěl také ukončit rozdělení křesťanských církví. To se sice nepodařilo, nicméně dialog s nekatolickými církvemi i s reprezentanty ostatních náboženství včetně Židů byl navázán. V průběhu několikaletého jednání koncilu Jan XXIII. zemřel. Během prvního zasedání, kterého se ještě zúčastnil, se nedospělo k žádným závěrům. Avšak už tím, že dal účastníkům koncilu naprostou volnost, předznamenal tento papež jeho průběh. Za Janova nástupce Pavla VI. bylo pak vše dovedeno do konce a závěry koncilu katolickou církev zásadně proměnily.
Takto mluvil Jan XXIII. při zahájení koncilu. Nepotrpěl si na ceremonie. Řadu pompézních zvyklostí také zrušil. V politické oblasti jednal prozíravě. Během kubánské krize se snažil působit jako prostředník mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Omezil konfrontační antikomunistický kurs svého předchůdce a v roce 1962 přijal dokonce k soukromé audienci zetě a dceru Nikity Chruščova; načež byl ze sovětského žaláře propuštěn lvovský patriarcha.
Významná byla Janova encyklika Pacem in terris, která se přímo odvolává na Všeobecnou deklaraci lidských práv, přijatou OSN. Dokument se obrací ke všem lidem dobré vůle. Pojednává o právech a povinnostech občanů i vlád a formuluje postoje k míru a odzbrojení. Papež zde říká: "Mír je prázdné slovo, neproměňuje-li se v řád založený na pravdě, vybudovaný podle požadavků spravedlnosti, prohloubený a naplněný opravdovou láskou a konečně uskutečňovaný ve svobodě." Když "papež míru" 3. června 1963 zemřel, visela vlajka OSN na půl žerdi a italské odbory na znamení smutku na deset minut přerušily práci. A církev měla díky němu nakročeno do nové epochy.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Stáhněte si podcast pro nejnovější audio záznamy tohoto pořadu.
Import do programu iTunes je dostupný zde.
Informace o formátu a službě podcast naleznete zde.
[
