V sobotních Dotecích víry tentokrát bude řeč o Asii: hostem Evy Hůlkové je Robert Mikoláš, redaktor zahraniční redakce Radiožurnálu. Více než pět let byl zpravodajem v Číně a poznal i další asijské země, jejich zvyky a tamní náboženství. Pro všechny asijské země platí, že o svátcích se dávají do pohybu stamiliony lidí jen proto, aby zasedli s nejbližšími příbuznými u jednoho stolu a trochu si popovídali. Robert Mikoláš má mnoho zajímavých poznatků o tom, jak tamní lidé prožívají svátky na přelomu roku - advent, Vánoce i Nový rok.
Bez účasti Václava Havla diskutovali v Praze významní hosté včetně dalajlámy o stavu demokracie a lidských práv v Asii. Český exprezident se musel omluvit kvůli zdravotním problémům.
Dalajláma je v České republice, s vrcholnými politiky se ale nesetká. Návštěva nejvyššího tibetského duchovního v Praze tak čínské úřady nechává chladnými, přestože obvykle proti cestám Jeho Svatosti po světě věnují vždy velkou pozornost. Peking také ostře kritizuje státníky, kteří se s dalajlámou sejdou a často přistupuje i k odvetným ekonomickým opatřením.
Mezi tibetskými mnichy a mniškami roste počet těch, kteří na protest proti čínskému útlaku sahají k nejzoufalejšímu činu: vlastnímu sebeupálení. Podle lidskoprávních organizací je letos takových případů už nejméně 12. Jak se buddhismus dívá na takový způsob protestu a co mu říká tibetský duchovní vůdce dalajlama, o to se zajímal Jakub Šiška.
Na Blízkém východě a v severní Africe probíhají za velké pozornosti světa takzvané jasmínové revoluce. Není jasné, co přinesou, zda se po nich bude obyvatelstvo těšit větší – nebo naopak menší – svobodě a toleranci. Na jiném konci světa, ve vzdálené Číně, dochází pro změnu k procesu, který uniká pozornosti a vůbec není revoluční. Přesto může mít mimořádně blahodárný dopad na čínskou společnost.
Čínská policie zadržela další tři desítky členů neregistrované křesťanské církve Šou -wang. Věřící se na náměstí v univerzitní čtvrti Pekingu chystali pořádat velikonoční bohoslužbu pod širým nebem poté, co byli před třemi týdny vykázáni ze svého obvyklého modlitebního místa. Několik kazatelů a zástupců církve je údajně v domácím vězení.
Fanouškům amerického zpěváka Boba Dylana neuniklo, že poprvé ve své kariéře koncertoval v Číně. Neobešlo se to bez kritiky, protože v této zemi sice bují ryze kapitalistické podnikání, nicméně nadále tam panuje komunistická strana. Stejně jako v případě politiků, i od Boba Dylana proto mnozí očekávali nějakou formu odsouzení nesvobody. Byli zklamáni. Ale možná je všechno jinak.
Čína se může pochlubit tisíci buddhistickými kláštery, které dodnes ukrývají poklady nevyčíslitelné ceny. Mezi ně patří i stará náboženská literatura. Unikátní knihovnu skrývá ve svých útrobách také klášter Jung-čchüan nacházející se v provincii Fu-ťien. Právě tam totiž najdete vzácné texty psané lidskou krví.
Na začátku byla snaha pomoci pronásledovaným křesťanům za železnou oponou. Už v roce 1972 proto založil německý pastor Waldemar Sardaczuk organizaci nazvanou Akční výbor pro pronásledované křesťany. Podporovala především nelegální skupinky letničních křesťanů ve východní Evropě, kterým dodávala Bible a křesťanskou literaturu. Po pádu železné opony se těžiště činnosti organizace přesunulo ještě dále na východ. O této pomoci určené především čínským křesťanům z podzemních církví vyprávěl takřka osmdesátiletý Waldemar Sardaczuk při své návštěvě Chebu.
Při jednání světových státníků s představiteli Číny bývají občas připomínána lidská práva. Jakoby to byla nutná povinnost, kterou si státníci vykupují své obchodní zájmy v této nejlidnatější zemi světa, v níž stále vládne komunistická strana. Jak jsme na tom však s vnímáním lidských práv? Jsou aktuální i v naší společnosti? Co může dělat obyčejný člověk ve prospěch těch, jejichž lidská práva jsou ve světě porušována? To jsou jen některé otázky, které položil hostu Výzev přítomnosti, pražskému pomocnému biskupovi Václavu Malému, redaktor Petr Vaďura.
