
Židovská obec v Praze publikovala minulý měsíc svou „Zprávu o stavu antisemitismu v České republice za rok 2010“. Seznámíme vás nyní s jejími hlavními poznatky.
Koncem minulého měsíce se v Praze konala mezinárodní konference Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Nesla název „Jak čelit antisemitismu ve veřejné diskusi“ a jejím cílem bylo zvýšit povědomost o veřejných projevech antisemitismu, prohloubit pochopení tohoto fenoménu a jeho dopadu na bezpečnost a identifikovat praktické kroky, jimiž mu lze čelit. Nakolik se tyto cíle podařilo splnit, o tom s prvním náměstkem ministra zahraničí Jiřím Schneiderem hovořil náš spolupracovník Jan Jelínek.

„Antisemitismus do slušné společnosti nepatří.“ Taková jsou slova, která doprovázejí Pochod dobré vůle. Ten už zítra projde Prahou. Začne ve 13.30 na Staroměstském náměstí a bude pokračovat do Valdštejnských zahrad. Projekt je dílem Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém.

Dnes od 13 hodin se bude v zámeckém parku v Poděbradech konat série akcí spojených s kajícími bohoslužbami za 2000 let křesťanského antisemitismu. Pořádající poděbradský sbor Církve bratrské se tak chce vyrovnat se skutečností, že běhěm holocaustu zmizelo z města 216 židovských obyvatel, aniž k tomu křesťané zaujali jakékoli stanovisko. Akce se zúčastní členové všech poděbradských církví, zástupci města, zástupci pražské židovské obce, politici a také delegace z izraelské ambasády.

Židovští studenti ve Velké Británii opět čelí každoročnímu Týdnu izraelského apartheidu, ale tentokrát je jejich postoj aktivnější. Čtyřiadvacet mladých Židů pořádá vlastní kampaň, která se jmenuje Týden izraelského uvědomění. Hlavní britský rabín Jonathan Sacks v článku, který otiskl deník Jerusalem Post, v této souvislosti připomíná, že univerzity ve Velké Británii bývaly místem, kde se hledala pravda a předsudky šly stranou.

V Řecku kvete antisemitismus – tak nazvala svou reportáž z Atén spolupracovnice amerického listu Los Angeles Times Anthée Carassavová. Řecko více než mnohé jiné evropské národy stále ještě bojuje se silnými protižidovskými emocemi. Tyto pocity ještě zesílily v poslední době v souvislosti se strachem a zlostí, které vyvolala tamní hospodářská krize.

V hlavním městě Saska se na sobotu chystají demonstrace. Městem chtějí projít příznivci extrémní pravice. Jiná skupina lidí jim v tom chce zabránit.

V Brně dnes začíná projekt Staronová šance. Jde o cyklus veřejných diskusí, které mají pomoci bojovat s předsudky vůči Židům, s xenofobií a antisemitismem. Projekt zahrnuje sedm akcí a začíná dnes v moravské metropoli přednáškou Izrael a my.

Poláci se vyrovnávají s nepříjemnou kapitolou svých dějin. Z antisemitismu za druhé světové války je obviňuje kniha amerického historika polského původu Jana T. Grosse s názvem Zlaté žně. Gross už vydal několik knih o údajném polském antisemitismu, kromě nové knihy Zlaté žně, to bylo dílo s názvem Strach.

„Mein Kampf“ je asi nejhůře proslulá kniha v dějinách. A přece se měla číst víc a pozorněji. Už roku 1925 Hitler do svého opusu vepsal téměř vše: boj za velké Německo a čistou rasu stejně jako nenávist k Židům, komunistům i demokratické Evropě. Osud "nacistické bible" popsal ve své knize nazvané „Mein Kampf. Příběh jedné knihy“ mladý francouzský spisovatel a dokumentarista Antoine Vitkine. Poznámku k tomuto dílu, které v češtině vychází pouhý rok po originále, napsala Alice Horáčková.