O archeologických výzkumech, na nichž se vedle izraelských archeologů podíleli i učitelé a studenti Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, hovoříme s jedním z účastníků Filipem Čapkem.

Díky práci archeologů se zřejmě našel hrob svatého Filipa. Leží v Turecku, v blízkosti oblíbeného výletního místa Pamukkale. I když tým vědců zatím hrob neotevřel, je přesvědčený, že skutečně patří svatému Filipovi. Turecko si tak může na seznam křesťanských památek připsat další bod.

Izraelští badatelé našli v Jeruzalémě dva tisíce let zlatý zvonek s poutkem, který se připevňoval k oděvu nebo šperku, a to přímo u Chrámové hory, píše jiný izraelský server Jerusalem Post. Konkrétním místem nálezu je takzvaný Robinsonův oblouk, kde ve starověku bývala centrální jeruzalémská ulice spojující Davidovo město s Chrámovou horou.

Donedávna jsme se domnívali, že dávný přechod lidí k zemědělství dal vzniknout městům a později písmu, umění a náboženství. Objev nejstaršího známého chrámu na světě nás vede k závěru, že za vznikem civilizace je lidská potřeba nábožné úcty.

Přímořské město Akko, nebo též Acre, v severním Izraeli láká statisíce turistů především památkami, které zde zbyly po vládě křižáků ve 12. a 13. století. Málo se však ví, že město hrálo významnou roli už v době raného křesťanství. Doposud o tom svědčily jen písemné prameny, ale nyní našli archeologové i první konkrétní důkaz.

Řada starých měst je protkána sítí katakomb, sklepení, kobek a dalších podzemních prostor, ale málokteré město má ve svých útrobách tak pozoruhodné poklady jako tři tisíce let starý Jeruzalém. Izraelští archeologové postupně odkrývají další a další tunely, v kterých se odehrávaly dějinné události popsané i v Bibli, a zpřístupňují je veřejnosti. Nyní brzy dojde k propojení těchto podzemních prostor.

Čas od času se dostanou do novinových titulků senzační objevy z biblických časů. Mnohé jsou skutečně seriozními archeologickými nálezy. Jindy se ukáže, že šlo o věci, jejichž autentičnost nelze prokázat, nebo jsou to rovnou padělky. Nejnovějším objevem, který si získal velkou pozornost, jsou železné hřeby, které měly být použity při ukřižování Ježíše.

Téměř dva tisíce let přežilo v jordánské jeskyni písemné svědectví prvních let křesťanství. Ryté nápisy na kovových deskách, nalezených před zhruba pěti lety, by mohly vyvolat změnu v chápání legendy o ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista, respektive o vzniku křesťanství, napsal server BBC. O získání vzácných artefaktů usiluje Jordánsko, na jehož území byly nalezeny. Nyní jsou ale desky v majetku izraelského beduína. Soubor zhruba sedmi desítek „knih“, z nichž každá obsahuje pět až 15 olověných desek spojených olověnými kruhy, objevil v odlehlém pouštním údolí na severu Jordánska jistý beduín někdy mezi lety 2005 a 2007. Náhlé záplavy odhalily dva výklenky uvnitř jeskyně, z nichž jedna nesla znamení menory, čili sedmiramenného svícnu, někdejšího židovského náboženského symbolu.

Katedrála v siločarách času 1
Archeologické nálezy na Pražském hradě v 19. století byly spojeny především se stavebními pracemi na dostavbě katedrály sv. Víta a při opravě chrámu sv. Jiří. První a dosud největší soustavný průzkum byl proveden v letech 1925 – 1929 v souvislosti s úpravou Pražského hradu na sídlo prvního prezidenta Československé republiky. Hlavním výsledkem tohoto období bylo vytvoření první reálné představy o nejstarší podobě Pražského hradu.

Izraelští archeologové nedávno objevili nedaleko Jeruzaléma trosky byzantského kostela z 5. století našeho letopočtu, v jehož podzemní kryptě se možná nachází hrob proroka Zachariáše. Uvedl to izraelský Úřad ochrany památek. V Chirbet Midras v Judských horách asi třicet kilometrů jihozápadně od hlavního města byl už v 19. století nalezen kamenný překlad s jakýmsi kruhovým otiskem, který archeologové považovali za pozůstatek židovského svícnu, a stavbu tudíž měli za synagogu. Vykopávky se nekonaly, protože podobně starých synagog jsou v Izraeli tisíce; začaly až po pokusu lupičů proniknout do podzemí celého komplexu. K velkému překvapení zde archeologové objevili kostel s rozsáhlou a pozoruhodně zachovalou mozaikovou podlahou.