Na webových stranách jihoslovanského vysílání Radia svobodná Evropa se nedávno rozhořela diskuze o tom, jakým způsobem postupují jednotlivé země v této otázce. Má být náboženství ve státních školách, nebo být výlučně záležitostí církví a náboženských komunit?
Ani 16 let od skončení války v Bosně a Hercegovině neklesá počet útoků proti náboženských objektům. Konstatovala to tamní Rada pro mezináboženský dialog. Jen za poslední 4 měsíce jich v zemi zaznamenali několik desítek.
Izraelská policie zatkla muže podezřelého z genocidy muslimů během války v Bosně. Informoval o tom Izraelský rozhlas. Zadržený Aleksandar Cvetković se do Izraele přistěhoval před pěti lety a jako manžel Židovky dostal i jeho občanství. O jeho vydání požádaly úřady v Sarajevu, které chtějí bývalého bosensko-srbského vojáka postavit před soud.
Město Mostar zažilo významnou událost. Po 18 letech se tam vrátil biskup Srbské pravoslavné církve. Sídlo zahumsko-hercegovské eparchie se počátkem bosenské války přestěhovalo do města Trebinje. Nový vladyka Grigorije se domnívá, že jeho návrat do Mostaru povzbudí i srbské uprchlíky, kteří město na počátku války opustili.
Minulou neděli si Bosňáci, tedy lidé, kteří se v Bosně a Hercegovině hlásí k islámským kořenům, připomněli takzvanou Ajvatovici. Jde o největší tradiční muslimskou pouť bosenských vyznavačů islámu. Letos se akce konala po pětisté. Jubilejní svátek se však pokusili narušit bosenští stoupenci radikálního islámu. V den akce, zvané někdy evropská pouť do Mekky, spáchali teroristický útok. Jaké jsou jeho následky?
Dva doživotní tresty a pět dalších - v rozmezí od 5 do 35 let vězení, dnes udělil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v líčení, které je označováno za vůbec největší, jakým se tento soud zabýval od svého vzniku.
Počátkem února zasáhlo 600 bosenských policistů proti komunitě saláfitů ve vesničce Gornja Maoča nedaleko města Brčko. Událost vyvolala nejen značnou pozornost médií, ale také znovu otevřela otázku, nakolik ohrožuje radikální islám Bosnu a Hercegovinu.
Ministr bezpečnosti Bosny a Hercegoviny Sadik Ahmetovič uvedl, že je nutné se otevřeně postavit wahábismu - radikálnímu pojetí islámu, které se v Bosně a Hercegovině stalo problémem. Zároveň ale zdůraznil, že by to nemělo zabránit zrušení víz do schengenského prostoru pro občany jeho země, protože bosenský stát všechny své závazky v tomto směru splnil.
Vesnice Gornja Maoča nebyla do včerejška příliš známá nejen v celoevropském ale ani v bosenském měřítku. Leží na hranici muslimsko chorvatské části Bosny a Hercegoviny a takzvaného distriktu Brčko. Když v roce 1995 uzavírali daytonskou dohodu, zúčastněné strany se nedokázaly dohodnout, zda bude Brčko patřit do muslimsko-chorvatské, nebo srbské části Bosny. Tu zmíněný distrikt rozděluje na dvě poloviny. Nejprve bylo území pod správou mezinárodní, nyní je pod společným dohledem Bosňáků, Srbů a Chorvatů.
Radikální muslimský duchovní burácí z kazatelny v krásné, nové, prostorné mešitě. Sionističtí teroristé, ve skutečnosti také zvířata v lidské podobě, podle něj napáchali v Gaze takové zlo, že je za to nemine spravedlivý trest. Svatostánek nese jméno saúdskoarabského krále Fahda, a je v něm nabito. Na 4000 věřících napjatě poslouchá pátečnímu kázání, ženy a muži zvlášť. Slova o zkáze Jeruzaléma ovšem nezní na Blízkém východě, nýbrž plných 2000 kilometrů daleko od Svatého města muslimů, Židů a křesťanů, přesněji řečeno v Sarajevu, píše německý magazín Der Spiegel. Reportér týdeníku se po kázání sešel s imámem, a s překvapením zjistil, že plamenný řečník je etnický Bosňák Nezim Halilovič, v soukromí kultivovaný otec čtyř dětí, na hony vzdálený kontroverznímu vykladači koránu.
