Zákon o narovnání vztahu mezi státem a církvemi tento týden prošel prvním čtením ve sněmovně. Připomeňme, že církve by podle této normy měly dostat zhruba polovinu svého dřívějšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard a za ostatní by během následujících 30 let měly obdržet finanční náhradu 59 miliard. Přechodné období by mělo začít příští rok a trvat 17 let. Rozsah vraceného majetku i výpočet náhrad se nelíbí levicové opozici - ale poslanci nakonec zákon i přes její protesty poslali do druhého čtení.

Zákon o narovnání vztahu mezi státem a církvemi sice před časem prošel vládou, ale pořád vyvolává emoce. Společnost je ve stresu díky různým aspektům krize a na církevní restituce nahlíží z velké části s nelibostí. Politici - ti rozehrají další dějství při diskusi v obou komorách parlamentu... Každopádně "není církvím co závidět", tvrdí přesvědčeně ekonom Tomáš Ježek, bývalý šéf Fondu národního majetku a exministr pro privatizaci.

Církvím zřejmě připadne značná část jejich někdejšího majetku. Stát se s nimi chce po letech politického vyjednávání dohodnout. Klášterům by připadly pozemky, lesy, možná i budovy, stejně tak jednotlivým farnostem. Vrásky na čele to ovšem přináší obcím, které se kvůli blokaci půdy nemohou rozvíjet.

Zákon o narovnání vztahu mezi státem a církvemi čeká ještě dlouhá cesta. Zatím prošel vládou a diskutovat nad ním budou v dohledné době poslanci, poté senátoři. Znamená to, že církevní restituce jsou vyřešené téma, anebo se tento složitý proces může ještě zvrátit?

Jako občan církevní restituce vítám, jako duchovním s nimi mám problémy – říká v neobvykle otevřeném rozhovoru host interview Studia STOP, duchovní Českobratrské církve evangelické Miloš Rejchrt.

S postavením křesťanských církví v naší současné společnosti jsou problémy. Snad není přílišnou nadsázkou říci, že je to postavení prekérní. Zejména pokud jde o církev římskokatolickou. Je zajímavé, že když se řekne „církev“, představují si lidé většinou právě tu katolickou.

V posledních týdnech jsme na vlnách Českého rozhlasu 6 odvysílali řadu pořadů, v nichž jsme z různých úhlů pohledu hovořili o majetkovém vyrovnání států s církvemi.

"Loďka koalice se potácí v různém vlnobití," říká historik Jaroslav Šebek. Pokud jde o církevní restituce, sám sebe charakterizuje po peripetiích tohoto týdne jako opatrného optimistu. V Dotecích víry s Jaroslavem Šebkem diskutujeme o kontextu a dobových souvislostech restitucí, o riziku oživení dávných negativních reminiscencí, o postojích společnosti, která neshledává církve užitečnými. Zákon o narovnání vztahu mezi státem a církvemi, tento týden vládou schválený, je teprve první krok.

Vláda znovu nerozhodla o vrácení majetku církvím. K zákonu se vrátí zřejmě příští týden. S podporou totiž váhají Věci veřejné.

Ministři budou rozhodovat o odloučení církví od státního rozpočtu. Na stole mají dohodu, ke které dospěli zástupci státu a církví. Víc než polovinu svého původního majetku by podle ní měly církve dostat v nemovitostech a státní pokladna by jim v následujících třiceti letech vyplatila 59 miliard korun navýšených o inflaci.