Průzkumy veřejného mínění opakovaně tvrdí, že Česko je jedním z nejateističtějších států světa. Socilogové však upozorňují na to, že ateismus není ani českým specifikem, ani následkem dříve vnucované komunistické doktríny. Zatímco v řadě postkomunistických států je zcela okrajovým jevem, např. ve Velké Británii se k němu hlásí zhruba dvě třetiny obyvatel. Jak to tedy s oním bezvěrectvím je? Žijeme v éře ateismu nebo už postateismu? A jak souvisí krize demokracie s krizí křesťanství? O tom si povídal Jakub Šiška s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou.
Průzkumy veřejného mínění opakovaně tvrdí, že Česko je jedním z nejateističtějších států světa. Sociologové však upozorňují na to, že ateismus není ani českým specifikem, ani přímým následkem dříve vnucované komunistické doktríny. Zatímco v řadě postkomunistických států je zcela okrajovým jevem, např. ve Velké Británii se k němu hlásí zhruba dvě třetiny obyvatel. Kde se tedy ateismus zrodil? Co přinesl pozitivního a co negativního? A jaký význam vlastně tento pojem má? O tom je následující pořad Jakuba Šišky.
Až do doby průmyslové revoluce byla Evropa křesťanským územím. Lidé spolu sice občas bojovali o to, kdo je lepším křesťanem, ale vesměs všichni věřili v Boha a podle svého přesvědčení nebo z příkazu vrchnosti se hlásili k té či oné církvi. Samozřejmost víry začala postupně mizet a ve 20. století vzala úplně za své. Nevíra se stala víře rovnocenným protikladem a lidé se rozdělili na věřící a ateisty. Kde se vůbec ateismus vzal, co přinesl dobrého nebo špatného a jak zpětně ovlivnil křesťanství, o tom je dnešní pořad Zbožní a bezbožní - labyrintem Evropy s Biblí v ruce.
Průzkumy veřejného mínění opakovaně tvrdí, že Česko je jedním z nejateističtějších států světa. Někteří glosátoři v tom hledají příčiny řady vysoké míry negativních společenských jevů, jako např. korupce, rozvodovost, hospodářská kriminalita apod. Jiní upozorňují, že hojně rozšířený ateismus není ani českým specifikem, ani následkem dříve vnucované komunistické doktríny. Kde tedy hledat jeho kořeny, o tom je příspěvek Jakuba Šišky.
Přední britský ateista a oxfordský biolog Richard Dawkins se po údajném zúčtování s vírou v Boha hodlá pustit do Harryho Pottera. Radikální ateista a darwinista na sebe upozornil zejména bestsellerem The God Delusion (česky Blouznění o Bohu), v němž se pokusil zkoumat boží existenci jako vědeckou hypotézu, kterou vzápětí vyvrátil jako krajně nepravděpodobnou, a navíc zbytečnou či přímo škodlivou. Nyní se badatel chce pustit do víry v čarodějnictví, která v poslední době eskaluje mezi dětmi a má na ně prý neméně negativní dopad jako náboženství.
Ateismus jako filosofický koncept se během studené války, a hlavně po jejím skončení, považoval za více méně překonaný. V posledním období se ale objevilo několik úspěšných knih ateistických autorů.
