V Jeruzalémě tzv. “nádvoří pohanů“ představovalo prostor před chrámem určený k setkávání ne-Židů zajímajících se o víru a Židů vycházejících z chrámu. Všichni, kteří neměli přístup do posvátného prostoru, tam mohli přijít a se znalci Písma mluvit o víře. Papež Benedikt XVI. si tento obraz vypůjčil s myšlenkou vytvořit prostor setkání a dialogu věřícího a sekulárního světa. Mezinárodní projekt, za nímž stojí Papežská rada pro kulturu, odstartoval v Paříži.

Jakým způsobem spolu mohou jednotlivé kultury žít v globalizované společnosti? To byla jedna z otázek mezinárodní diskuse, kterou svolal spolkový prezident Horst Köhler tento týden do Berlína. Pozval dvanáct univerzitních profesorů a spisovatelů z různých částí světa. Této prestižní diskuse se účastnil také český teolog a filosof profesor Tomáš Halík.

Hostem pořadu je Daniel Raus, šéfredaktor Redakce náboženského vysílání. Je přesvědčen, že náboženství je jedna z fantasticky zajímavých oblastí života. Všechny ideologie, které se snažily zredukovat člověka a jeho život pouze na politickou dimenzi, pohořely. Člověk je náboženský a politický - konstatuje Daniel Raus. V Dotecích víry hovoří o své účasti na prestižní konferenci o mezináboženském dialogu v Soulu i o tom, co jej v sekulární České republice motivuje k práci na duchovních pořadech.

Mezináboženský dialog - to je termín, který se v poslední době skloňuje ve všech pádech. Evropské země se k němu stavěly ještě nedávno váhavě a dávaly důraz na výhody sekulárního státu. Po teroristických útocích z 11. září 2001 je ale všechno jinak. Pořádá se tedy řada konferencí, jež mají zmírňovat napětí. Jedna z nich proběhla minulý týden v Jižní Koreji.

Bývalý britský premiér Tony Blair se nikdy netajil svou vírou. Když byl ale v úřadě, pod vlivem svých poradců se k osobně laděným náboženským otázkám nikdy nevyjadřoval. Nedávno ale napsal článek, ve kterém tvrdí, že dnes by to dělal jinak - politiku a náboženství totiž nelze v současném světě mechanicky oddělovat. Tony Blair spustil v tomto týdnu mezinárodní projekt, který má přispět k mezináboženskému dialogu.

V Itálii vyšla koncem loňského roku kniha, jež vyvolala debatu o pozadí dialogu mezi jednotlivými náboženskými směry. Mluvilo se přitom i o papeži Benediktu XVI. a zaznívaly otázky, zda to myslí s dialogem vážně. Proč?

Minulý týden se konala v newyorském sídle OSN mezináboženská konference, jíž byla věnována značná pozornost médií. Přestože jejím hlavním námětem byla tolerance a harmonie mezi jednotlivými náboženskými směry, bylo zřejmé, že k něčemu takovému má současná situace ve světě hodně daleko. Proč?