
Vlasy zahalené šátkem, delší sukně a dlouhé rukávy. Jihoruské Čečensko je často spoře oděným moskevským dámám na hony vzdálené. Zatímco jedni si pochvalují narůstající respekt k tradičním hodnotám muslimského regionu, jiní ale varují. Popularita islámského dress-codu je podle nich vynucená, často dokonce s pomocí hrozeb a násilí, nad nimiž úřady přivírají oči nebo je dokonce podporují.

Šátkem zakryté vlasy ve všech veřejných prostorách, dlouhé sukně, dlouhé rukávy - islámský dress kód v jihoruském Čečensku si vydobývá stále silnější pozice. Jak ale v dnes zveřejněné zprávě upozorňuje organizace Human Rights Watch, pravidla odívání jsou často vynucená. Aktivisté proto apelují na ruskou vládu, aby donucovacím praktikám zabránila.

Teroristické výbuchy z tohoto týdne v Moskvě a dagestánském Kizljaru vzbudily všeobecný zájem o stopy, vedoucí k militantním islamistům. Skloňuje se jméno populárního kazatele Saída Burjatského, kterého před několika týdny zabily ruské bezpečnostní služby v Ingušsku. Autorem zamyšlení nad rolí islámu v čečenském odboji je Libor Dvořák.
Zavalitý čečenský prezident se po odpoledních modlitbách vynořil z mešity a s ledovým klidem začal vysvětlovat, proč si sedm mladých žen, které kdosi zavraždil střelnou ranou do hlavy, zasloužilo zemřít. Podle Ramzana Kadyrova měly tyto ženy, jejichž těla byla nalezena pohozená v příkopu u silnice, "nevázanou morálku" a jejich mužští příbuzní je kvůli rodinné cti právem zabili, napsala agentura AP.
Se svými módními butiky, ulicemi jako podle pravítka a obnovenými budovami má čečenská metropole Groznyj vzhled města, kde se dá dobře žít. Už žádné domy v troskách, rozbité ulice a zdi proděravělé kulkami. Člověk by skoro zapomněl, že ruské bombardování v zimě 2000/2001 skoro srovnalo město se zemí, píše v reportáži z čečenského hlavního města francouzský list Le Monde.