Krize na americkém realitním trhu v posledních letech nezasáhla jen obytné a komerční nemovitosti, ale i náboženské budovy. Církve si stejně jako třeba majitelé rodinných domů braly hypotéky, které nyní nemohou splácet, a přicházejí o své svatostánky. Banky od roku 2008 zabavily téměř 200 kostelů a dalších církevních budov, napsal deník Wall Street Journal. V předchozích dvou letech přitom podobný osud potkal jenom osm takových nemovitostí. Nyní podle listu zabavení hrozí dalším stovkám kostelů. „Církve jsou další vlnou v této ekonomické krizi,“ řekl deníku reverend Jesse Jackson. Ten předsedá neziskové organizaci, jež se snaží zadluženým církevním společenstvím vyjednat lepší podmínky s jejich bankéři.
Může být ekonomická krize i krizí víry? Jak se projevila krize v roce 2010 v životě církví v České republice? Za všechny odpovídá synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml.
Termín "encyklika" pro většinu lidí rozhodně není běžný. Jde o papežský okružní list, adresovaný všem katolickým biskupům. Většinou se vyjadřuje k aktuálním problémům a formuluje k nim základní postoje. Některé okružní listy přitom přesáhnou hranice církve a vyvolají obecnější debatu i v sekulárním prostředí. Takovou šanci má nejnovější okružní list papeže Benedikta XVI. Týká se totiž ekonomiky.
Začátkem příštího měsíce se uskuteční v Itálii summit skupiny G8. Je to samozřejmě záležitost ekonomická a politická, vyjadřují se k ní ale i náboženští představitelé. Důvod je jednoduchý: současná krize má několik příčin - a mezi nimi jsou i vážná porušení etických principů.
Premiér Jan Fischer se setkal se zástupci Ekumenické rady církví, České biskupské konference a Federace židovských obcí. Dal jasně najevo, že církve považuje za významný prvek života společnosti - osvědčují se právě v dobách krize. Že problémy s ní spojené jsou témata, která by církve neměly nechat ležet ladem, si myslí i Pavel Černý, předseda Ekumenické rady církví.
"Nevolám po super etice a super morálce, nemám představu naivně čistých lidí, kteří se vznášejí nad kalnými vodami jako andělé" - říká ekonom Vladimír Dlouhý, člen Národní ekonomické rady vlády. Etiku, morálku a ekonomiku každopádně vnímá jako sféry, které se v té či oné míře prolínají. O širších aspektech ekonomické krize mluvíme s Vladimírem Dlouhým ve Výzvách přítomnosti - diskusní části nedělních Doteků víry.
Hospodářská krize, hospodářská recese, to všechno jsou termíny popisující stav, který už víc než půl roku plní nejen stránky tisku, a je i předmětem politických, finančních nebo ekonomických jednání. A to jak na úrovní státní, tak i mezinárodní. Krizi se budeme věnovat i ve Výzvách přítomnosti. Ale z pohledu, který možná až tak častý není, z pohledu historie a etiky. K mikrofonu jsme pozvali Daniela Váňu, historika, vyučujícího na katedře hospodářských dějin Vysoké školy ekonomické v Praze.
Hospodářská krize je více či méně stále tématem číslo jedna a to nejen v tisku. Kromě zásadních a nezbytných ekonomických otázek si žádá také srovnání dějinné.
Dopady světové finanční krize - to je stálé téma v našich i zahraničních médií. S nárůstem nezaměstnanosti roste celková nejistota ve společnosti. Odrazí se toto nějak na religiozitě? Budou se lidé upínat více k duchovním hodnotám?
Světová finanční krize plní už půl roku titulky ekonomických i běžných médií. Jednotlivé vlády horečně hledají nástroje, kterými by hospodářství opět rozhýbaly. Krize ale těžce dopadá na všechna odvětví, zvyšuje se nezaměstnanost a s ní i celková nejistota ve společnosti. Těžkosti dopadají i na nás, objevily se zprávy o historicky největším nárůstu nezaměstnanosti v Česku v minulém měsíci. Všeobecně se předpokládá, že oživení můžeme čekat až v příštím roce, takže následující měsíce budou ve znamení stagnace. Ve Výzvách přítomnosti si teď ale položíme otázku, jaké jsou duchovní aspekty současné krize. Hostem ve studiu je Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický analytik Československé obchodní banky a současně člen Národní ekonomické rady vlády.