rubrika: Prameny a proudy

Oldřich Pechal, hrdina z antické tragédie

"Pane profesor, kvapem se blíží sjezd abiturientů kyjovského gymnázia. Rád bych přijel, ale jsem na západě, lhostejno kde, a odpusťte, že to neříkám. Stojíme tu pevni a silni a odhodláni nedat se...," napsal po mobilizaci v roce 1938 nadporučík Československé armády Oldřich Pechal svému profesorovi z gymnázia v Kyjově Ladislavu Dlouhému.

Tušil tento pětadvacetiletý voják, že za pouhé čtyři roky nejen on, ale i jeho nejbližší příbuzní a více než čtyři desítky dalších českých vlastenců doloží věrohodnost takového pevného postoje smrtí na popravišti? 

Osudy nadporučíka Oldřicha Pechala, jeho příbuzných a přátel, připomínají osudy hrdinů z antické tragédie. Proto jsme se jejich příběh rozhodli vyprávět a natočili dokumentární cyklus nazvaný V jámě lvové aneb Nerovný boj s gestapem

Oldřich Pechal se narodil 12. 5. 1913 v Osvětimanech. Dětství a mládí prožil v hájence ve Vřesovicích, kde byl jeho otec lesníkem. V roce 1934 maturoval na gymnáziu v Kyjově a v červenci téhož roku nastoupil jako dobrovolník ke 3. horskému pluku v Popradě. Vynikal fyzickou zdatností, mezi jeho zájmy patřily atletika, jízda na koni a sportovní střelba. Možná i to přispělo k jeho rozhodnutí stát se vojákem z povolání. 

Po okupaci Československa, podobně jako mnoho dalších mladých mužů, odešel do zahraničí a přes Polsko a Francii se dostal do Velké Británie. Svými charakterovými vlastnostmi a vojenskými dovednostmi upoutal pozornost důstojníků československé vojenské rozvědky. Ochotně přijal nabídku speciálního výcviku pro budoucí nasazení na území okupované vlasti. V únoru 1942 byl jmenován velitelem tříčlenné paraskupiny Zinc (spolu s A. Mikšem a V. Gerikem). Skupina měla posílit zdecimovaný domácí odboj. Vysazena byla v noci z 27. na 28. března 1942. Jak nemilé muselo být překvapení jejích členů, když zjistili, že místo na Moravě se ocitli na území Slovenska poblíž pohraniční obce Gbely. Parašutisté ukryli většinu svého materiálu ve stohu slámy a hranice do protektorátu přecházeli odděleně. Mikš a Gerik bez potíží, Pechal byl ale zadržen dvěma německými celníky. Zastřelil je, při útěku však ztratil falešnou legitimaci a značnou část finanční hotovosti. Již 2. dubna Němci znali jeho totožnost. V té době se ukrýval v lese nedaleko vřesovické hájovny. 

Na Bílou sobotu 4. dubna 1942 gestapo provedlo masivní razii a Vřesovice i přilehlé lesy pročesalo. Pechalovi rodiče, bratr Klement a sestra Božena s manželem Janem Žižlavským byli zatčeni, ale Pechal z obklíčení vyklouzl. Při výslechu jeho příbuzných (německé metody dokumentují poválečné výpovědi vřesovických sousedů o cákancích krve na zdech vyrabovaného a opuštěného domku Pechalových) se gestapo dozvědělo, že syn Oldřich u nich skutečně byl a že o jeho nynějším pobytu ví učitel Cyril Žižlavský z Koryčan. Tomu se naštěstí podařilo při zatýkání uprchnout a přidat se k Pechalovi. Oba zásluhou mnoha odvážných lidí z Kyjova, Ždánic, Blišic i z dalších obcí, kteří je podporovali a ukrývali, Němcům unikali. Ti proto nasadili svůj trumf - konfidenty. 

Karel Paprskář a Viktor Ryšánek původně pracovali v odbojové organizaci Obrana národa a po dopadení gestapem se rozhodli své životy vykoupit životy svých spolubojovníků. Stali se z nich provokatéři ve službách gestapa. Gestapo se s jejich pomocí dozvědělo o katolické faře ve Ždánicích, kde Oldřicha Pechala i Cyrila Žižlavského ukrývali farář Václav Kostiha a kaplan František Voneš. Němci rozehráli ďábelskou hru, aby dopadli Pechala živého: konfidenti ho přesvědčili, aby s nimi odjel do Brna, kde mu slíbili bezpečný úkryt a rádiové spojení s čs. vojenskou rozvědkou v Anglii. Když byl Pechal v Brně zatýkán, rozlomil ocelová pouta a vrhl se na zrádce. Dříve, než ho devět mužů přemohlo, utrpěl gestapák Wolfgang Dyck několik zlomenin. Jak prozrazují archivní materiály, velitel paraskupiny Zinc si při výsleších počínal neobyčejně statečně a nezlomila ho ani zpráva o popravě jeho nejbližších. Oldřich Pechal byl oběšen 22. 9. 1942 v Mauthausenu. 

V pětidílném rozhlasovém dokumentu, který připravili Miloš Doležal a Vojtěch Šustek ve spolupráci s historikem Luborem Nedbalem, hovoří Pechalovi přátelé, pamětníci, svědci - například genmjr. Rudolf Pernický, plk. Jiří Louda, plk. Adolf Pravoslav Zelený či plk. MUDr. Karel Macháček - a také obyvatelé z Vřesovic, Kyjova a Petrova. 

ČRo 3 - Vltava, od neděle 11. června vždy od 16.00 

Autor:  Vojtěch Šustek
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas