rubrika: Pravoslaví

Co je ikona

Slovo ikona pochází z řeckého výrazu EIKÓN a znamená obraz. Do češtiny bylo přejato z církevní slovanštiny a označuje zcela specifickou kategorii pravoslavného náboženského obrazu. Ikona bývá zpravidla namalována na stěně či na dřevěné desce, existují však i další techniky, které tuto škálu značně rozšiřují. Kromě klasické malby barvami může být užita mozaika, ale ikony mohou být i vyřezávané ze dřeva, tepané z kovu, tesané z kamene, vyšívané na látce, háčkované a v poslední době také tištěné libovolnou polygrafickou metodou. Přesto je však za standardní ikonu považována především freska či obraz na dřevěné desce. Každý náboženský obraz však není ikonou, tou se může stát jen zobrazení, které odpovídá souboru pevně stanovených pravidel. Ta se spíše než samotné techniky ztvárnění týkají vlastního obsahu zobrazení.

Ikona má především vizuálními prostředky znázorňovat pravdy víry (proto bývá někdy nazývána "teologií v barvách"). Vše, co je na ni zobrazeno, musí odpovídat křesťanskému učení a být odpovídajícím způsobem schváleno církví. Ikona se stává stejně autoritativním zdrojem informací o víře jako například Písmo či dílo svatých otců. Věřící mohou z ikony číst stejně jako třeba z knihy. Z tohoto důvodu musí umělec pracovat podle šablony a ztvárňuje určitá konkrétní témata, která jsou pevně zafixována jako tzv. ikonografické typy v ikonografických vzornících (csl. podlinnik). Ve vzorníku je předem dána kompozice i základní barevné rozvržení, kterého se tvůrce musí přidržovat. Vznik nových typů ikon je možný pouze s požehnáním církevní autority. 

Ikona je uměním bytostně symbolickým, je jí cizí realismus či žánrovost. Jejím prvotním uměleckým cílem není vyvolat určitý pocit či estetický požitek, nýbrž otevřít věřícímu při modlitbě či kontemplaci božský svět prostřednictvím zobrazení konkrétní události, světce, Matky Boží či samotného Krista. Z tohoto důvodu jsou všechny hlavní postavy v kompozici označeny svými jmény a celá ikona je nadepsána názvem odkazujícím k určitému ikonografickému typu. Bez tohoto nadpisu (názvu) není ikona považována za platnou. Vzhledem k tomu, že ikona neslouží jako dekorace, nýbrž jako prostředek modlitby a součást bohoslužby, musí být pro tento účel posvěcena. Avšak obraz neodpovídající ikonografickým pravidlům se posvěcením ikonou nestává, takové svěcení má stejnou platnost jako u libovolného jiného užitého předmětu. 


Domů na Pravoslavné ikony 

Autor:  Hanuš Nykl
 

Nové články v rubrice

  • Pravoslaví

    <h1>Pravoslavná církev</h1>

     
  • Pravoslavné ikony

    Ikona je nedílnou součástí obřadů pravoslavné církve a dalších společenství užívajících byzantský ritus. Díky své kráse a duchovnímu poselství má také pevné místo v celé křesťanské kultuře a je považována za jeden ze...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas