rubrika: Pravoslaví

Ikonostas

Ikonostas v rumunském klášteře Hodos-Bodrog - Foto: Jana Šustová

Ikonostas v rumunském klášteře Hodos-BodrogFoto: Jana Šustová

Ikonostas (z řec. EIKÓN a STASIS - postavení, stěna z ikon) je přepážkou oddělující chrámovou loď od oltářní části (kněžiště). Tato původně spíše symbolická přehrada se v období pozdní Byzance (14.-15. stol.) rozvinula do několikapatrové stěny z ikon, která kromě původního významu nabyla funkce edukativní. Dnešní ikonostasy mohou být různě velké, od lehké přepážky s několika ikonami do zděné stavby čítající několik desítek metrů. Nejmohutnější konstrukce se objevovaly na počátku novověku a v období baroka.

Ikonostas může mít až pět pater (řad) ikon, ale z liturgického hlediska je nutná v podstatě jen první řada. Ta se nazývá místní a je tvořena posloupností tří dveří a po jejich stranách situovanými ikonami. Uprostřed této řady se nacházejí tzv. královské dveře (či brána), které bývají otevírány během některých částí bohoslužby, především pak pro vynášení eucharistie během božské liturgie. Jejich název je odvozen od žalmu 24,7-10. Napravo od královských dveří je umístěna ikona Spasitele (zpravidla se jedná o ikonu Spasitele Vševládce - viz), vzácněji to může být např. ikona Starozákonní Trojice (viz). Nalevo od královských dveří je umístěna ikona Bohorodičky (Hódégétria viz či jiná vhodná ikona). Po obou stranách od ikon Spasitele a Bohorodičky se nacházejí další dveře (brány), takzvané diákonské, nazývané podle kanonické orientace oltářního prostoru na východ též severními a jižními. Místní řada ikonostasu bývá po obou stranách zakončena ikonami - na pravém okraji je to ikona chrámu, tzv. místní ikona (podle ní je nazvána celá řada), na okraji levém pak ikona některého zvláště uctívaného světce (ve slovanských zemích je to nejčastěji sv. Mikuláš či Cyril a Metoděj). 

Zvěstování Bohorodičky - diptich na královských dveřích ikonostasu chrámu Zesnutí Bohorodičky (klášter Govora, Rumunsko) - Foto: Jana Šustová

Zvěstování Bohorodičky - diptich na královských dveřích ikonostasu chrámu Zesnutí Bohorodičky (klášter Govora, Rumunsko)Foto: Jana Šustová

Ikony bývají vyobrazeny i na všech třech zmíněných dveřích. Severní a jižní diákonské dveře zdobí nejčastěji ikony archandělů Gabriela a Michaila či svatých diákonů. Královské dveře jsou dvoukřídlé a v horní třetině jsou zkrášleny diptichem Zvěstování Bohorodičky, v dolních dvou třetinách pak ikonami čtyř evangelistů. Také tato kombinace není náhodná - Zvěstování je řecky EUAGGELISMOS, což etymologicky i věroučně souvisí s dobrou zvěstí (evangeliem), kterou přinášejí evangelisté. Konečně nad samotnými královskými dveřmi bývá umístěna ikona Poslední večeře

U vícepatrových ikonostasů je druhá řada nazývána deésní. To je odvozeno od řeckého slova DEÉSIS (csl. dejsus) - přímluva, prosba. Ve středu deésní řady je umístěna ikona Spasitele v silách (viz) a po obou stranách se nacházejí postavy svatých přímluvců. Po pravici Krista (ze strany pozorovatele po levici) se zpravidla nachází Bohorodička, po levici Jan Křtitel. Za nimi následují další světci. Všichni přímluvci jsou v prosebném gestu natočeni ke Spasiteli. 

Třetí řadou je tzv. řada svátková, tvořená ikonami dvanácti nejvýznamnějších svátků a ikonou Paschy. Dle prostorových možností může být řada svátkových ikon rozšířena či zúžena. 

Čtvrtá řada se nazývá prorocká a bývají v ní zobrazováni starozákonní proroci se svitky svých proroctví v rukou. 

Konečně pátá řada je věnována praotcům, starozákonním svatým, kromě jiného zde bývají zobrazeni Adam a Eva, Ábel a další. 

Dle místních okolností existuje celá řada variant výše popsaného schématu, včetně odlišného pořadí některých řad. Místně se mohou vyskytnout i ikonostasy s větším počtem pater. 


Domů na Pravoslavné ikony 

Autor:  Hanuš Nykl
 

Nové články v rubrice

  • Pravoslaví

    <h1>Pravoslavná církev</h1>

     
  • Pravoslavné ikony

    Ikona je nedílnou součástí obřadů pravoslavné církve a dalších společenství užívajících byzantský ritus. Díky své kráse a duchovnímu poselství má také pevné místo v celé křesťanské kultuře a je považována za jeden ze...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas