Vylití Ducha svatého na sedmdesát starších

Hospodin Mojžíšovi odvětil: "Shromažď mi sedmdesát mužů z izraelských starších, o niž víš, že jsou staršími, ať se tam postaví s tebou. Sestoupím a budu tam s tebou mluvit. A odeberu z ducha, který je na tobě, a vložím jej na ně. Ponesu pak břímě lidu s tebou, neponeseš je už sám.

Mojžíš tedy vyšel ven a oznámil Hospodinova slova lidu. Shromáždil sedmdesát mužů ze starších lidu a rozestavil je kolem stanu. Hospodin sestoupil v oblaku, promluvil k němu a odebral z ducha, který byl na něm, a dal jej těm sedmdesáti starším. Sotva na nich duch spočinul, prorokovali, ale potom už nikdy.

Dva muži však zůstali v táboře, jeden se jmenoval Eldad a druhý Médad. I na nich spočinul duch, ačkoli nepřišli ke stanu; byli totiž mezi zapsanými. Ti prorokovali v táboře.

Tu přiběhl mládenec a oznámil Mojžíšovi: "Eldad a Médad v táboře prorokují."

Nato se ozval Jozue, syn Núnův, který už jako jinoch přisluhoval Mojžíšovi, a zvolal: "Mojžíši, můj pane, zabraň jim v tom!"

Ale Mojžíš mu řekl: "Ty kvůli mně žárlíš? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci! Kéž by jim Hospodin dal svého ducha!"

Potom se Mojžíš odebral s izraelskými staršími do tábora.