Je noc. Stojím sama na konečné metra a čekám na poslední vlak. Vtom zavadím očima o tvář příchozího pána. Zarazím se. On se taky zarazí. Uhneme pohledy, ale hned se vrátíme a nejistě se usmějeme. Je to klasická situace "Známe se, nebo neznáme?" On lehce trhne hlavou. Je to něco mezi pozdravem a snahou odblokovat krční páteř - to aby si nezadal, kdybych to náhodou nebyla já. Kývnu taky. Oba si říkáme: Kdo to proboha je? Je to ten chlap, co mi prodal pračku? Spolužačka z gymplu? Guru z dávného převtělení? Prahorní milenka? Nějaký čtenář mých fejetonů? Nehodící se škrtněte, ale hned! Pán ke mně vykročil. Kristepane, bude konverzace. Jak dlouho to může trvat, než přijede vlak?
"Zdravím!" - "Já taky!" Neškodná slovní varianta - nevyká, ani netyká. "Tak jak jde život?" - "Ále... pořád stejně." - "Aspoň že tak." - "Dlouho jsme se neviděli." - "To jo." - "Už nám to jede." - "Chválabohu." - "Tak hezkej večer a zas někdy!" A s úlevou prcháme každý do jiného vagónu.
Až doma, když padám do spánku, najednou to vím. Je to lékař! Ne opravdový. Herec. Hraje doktora v nějakém seriálu. Nikdy jsme se nepotkali. Znám ho z obrazovky, on mě nejspíš taky. Nemám ani páru, jak se jmenuje.
Takových známostí mám spousty a den ode dne víc. Náš svět zabydlují stovky mediálních postav a tváří se živěji než život sám. Pestrý přehoz jejich osudů zakrývá všednost těch našich. Jejich trable jsou tak vzrušující! Jejich vášně tak vášnivé, jejich názory tak důležité! Díky bulváru je známe líp než vlastní děti. Vidíme jim do ložnic i do žaludku. Máme i skutečné přátele, jistě, ale častěji vidíme seriál Friends.
Traduje se víra, že těsně před smrtí nám proběhne před očima celý život. Všechna místa, všechny děje a všichni lidé našich osudů. Kdo asi v té chvíli přijde ke mně? Bude to Ally Mc Beal a doktor Štrosmajer? Homer Simpson? Karel Gott? Kraus, Mikymaus a Klaus?
Už brzo budu stát na konečné. Bude tam, zdá se, pěkná tlačenice. Sotva rozeznám, kdo je můj nejdražší a kdo pouhý mediální přízrak. Rozproudí se zajímavý hovor. "Tož...jak?"- "Ále...to víte." - "No jo, tak to chodí." - "Tak zas někdy!" A pak z depa vyjede můj vlak.
Zvukový archiv pořadu ve formátu MP3.
Informace o službě Rádio na přání naleznete zde.
Tento pořad je k dispozici pouze ve streamu, a proto jeho podcast není k dispozici.
