Cyril a Metoděj
Jako každý rok, tak i letos přijde na Velehrad několik tisíc poutníků, aby si 5. července připomněli úsilí dvou vzdělanců z řecké Soluně, kteří v 9. století kultivovali naše předky křesťanským náboženstvím a současně šířením vzdělanosti a kultury. Cyril a Metoděj pocházeli ze solidní úřednické rodiny a oba prošli velice slušnými kariérami u dvora byzantských císařů. Jejich ambice však byly však vyšší a vznešenější, protože své talenty chtěli dát k dispozici šíření víry.
Tato tradice tak v sobě skrývá nejen zajímavý a možná, že i dobrodružný příběh dvou bratrů o tom, jak se vcítit do odlišného stylu života a hledat vhodné prostředky a způsoby, jak oslovit společnost křesťanskými hodnotami, ale také mnoho dynamických peripetií, které prostupovaly nejen dějiny našich zemí v raných dobách, ale také v období 19. a 20. století. Od poloviny předminulého století se stal Velehrad nejen významným duchovním centrem, kde se setkávali tradice Východu i Západu, ale i důležitým politickým a společenským centrem.
Podstatný vliv měla cyrilometodějská idea i na duchovní záměry prvního slovanského papeže. Po nástupu do úřadu vyjádřil obrazně Jan Pavel II. myšlenku spirituální sounáležitosti starého kontinentu tím, že hovořil o potřebě toho, aby Evropa dýchala oběma stranami plic. Cyril a Metoděj se měl stát v jeho představách pomyslným mostem, jenž bude spojovat oba břehy křesťanské tradice. Tímto prostřednictvím se měly realizovat také jeho představy o nové evangelizaci Evropy. V době jeho působení na papežském stolci vstoupili tito vzdělaní misionáři opět významně do našich dějin v podobě velké velehradské poutě v roce 1985. Více než stotisícový zástup poutníků na Velehradě přijel skutečně na náboženskou pouť, nikoli na mírovou slavnost, jak se snažila celou akci prezentovat komunistická moc i propaganda, a církev zde ukázala sebevědomou a nepokořenou tvář. Tato zkušenost položila základ i celé řadě dalších aktivit, které před listopadem 1989 propojovaly konfesní a nekonfesní struktury společnosti.
V přípravách na blížící se cyrilometodějské jubileum roku 2013 je tak možné navazovat na odkaz tradice, ale i na společenský význam Velehradu jako místa setkávání lidí dobré vůle. V tomto duchu je možné se připravit na důstojné připomenutí kořenů nejen naší víry, ale i kultury a národní a státní identity, a to v nejširším záběru, který bude integrovat lidi věřící i ty, kteří se k institucionalizovanému rozměru víry nehlásí, ale jsou otevřeni přesaženým poselstvím našich tradic.
