Básníkův strom
Dub je nekorunovaným králem evropských stromů a dožívá se i tisíce let. Často bývá spojován s bohy hromu, tedy s řeckým Diem, slovanským Perunem, keltským Dagdou a skandinávským Thórem. U Keltů byl navíc posvátným stromem spojujícím ženský a mužský princip.
Za skutečně prastarým dubem se můžeme vydat do Dalovic. Obec u Karlových Varů proslula v 19. století (tehdy jménem Dalwitz) výrobou kvalitního porcelánu. Továrnu na porcelán tu založil roku 1804 Jan rytíř ze Schönau a vyráběla se tu nejprve kamenina po vzoru anglické z Wedgwoodu.
Výrobky byly tak známé a kvalitní, že továrnu šestkrát navštívil básník Johann Wolfgang Goethe a dokonce tu zakoupil dvanáctidílný servis, jak víme z dopisu jeho ženě. Jistě si šel prohlédnout do parku staré duby, to byla pro zvídavého Goetha téměř povinnost. Není vyloučeno, že si je i nakreslil, jak měl ve zvyku. Starý dub, prý tu takové rostly již za vlády Karla IV., měl v sobě magnetismus přitahující básníky.
Tento starý strom je totiž spojen s německým básníkem Karlem Theodorem Körnerem, jehož jméno nese. Byl tak nazván v roce 1863, při padesátém výročí básníkovy smrti. V roce 1914 nechala majitelka zdejšího zámku baronka Mathilde Riedl von Riedenstein na prostranství u Körnerova dubu vztyčit básníkovu bronzovou sochu od sochaře Ludwika Tischlera.
Theodor Körner byl výraznou postavou německého romantismu. Psal básně, divadelní hry a veršovaná libreta k opeře. Studoval filozofii a přírodní vědy. Vlast musel opustit pro nedovolený souboj, ale přesto za ni obětavě bojoval. Ve válce proti Napoleonovi odjel jako dobrovolník bojovat do Vratislavi, kde byl jmenován důstojníkem. Při bojích ho zákeřně napadl francouzský důstojník a zranil šavlí na hlavě. Básník se zachránil útěkem. Po zranění se Körner léčil v Karlových Varech.
Patrně na doporučení rodinného přítele J. W. Goetha navštívil Dalovice, kde si zamiloval dalovický zámecký park se starými mohutnými duby. Existuje dokonce obraz, který zachycuje Körnera sedícího na kořenovém náběhu dubu. Po vyléčení, třeba i zásluhou odpočinku v Dalovicích, Körner znovu narukoval a zakrátko padl. Bylo mu pouhých 22 let.
Starý strom, dnes se jeho věk odhaduje nejméně na 700 let, básníka o mnoho let přežil a přežívá dál. Jejich setkání bylo v paměti stromu jen malým okamžikem. Ale i on sváděl bitvu o svůj život. Zatím vítězně. V současnosti je dub ošetřován, korunu má staženou vazbou, dutiny zakrývají epoxidové stříšky, aby dovnitř nezatékalo. Důležité je, že strom tak bytostně spojený s velkým básníkem, stále žije. Tak jako básníkova poezie. Ale v jistých oblastech lidského ducha se nesoutěží…
