28. června  2012 v 06:50  rubrika: Ranní úvaha

Proč neplatí, že mlčeti je zlato?

Pssst... ilustrační foto - Foto:  Stock.xchng

Pssst... ilustrační fotoFoto:  Stock.xchng

Lidová moudra mohou někdy uvést člověka ve zmatek. Někdy se tak současně dovíme, že mluviti stříbro, mlčeti zlato. A vedle toho zase, že líná huba - holý neštěstí. Pokud jde o mlčení, je to známá zkušenost. Každý si vybavuje, jak mnoho problémů si způsobil tím, že někde řekl to, co neměl, nebo lidem, kterým to říci neměl. Mnohdy obojí najednou. Válečné cedulky vyvěšované v hospodách, na kterých bylo napsáno, že "nepřítel naslouchá", měly něco do sebe. Co by měl nepřítel jiného na práci, než naslouchat. Staré policejní varování "cokoli řeknete, může být použito proti vám" vede logicky k tomu, že nejlepší je mlčet. Také že nejlepší je být hluchoněmý, protože nejen nic neříkáte, ale ani jste nikdy nic neslyšeli, takže to z vás nedostane sebedokonalejší tajná policie.

Oproti tomu si ale vybavujeme řadu okamžiků, kdy jsme něco říci měli. Tím nevinným příkladem je takzvaný schodišťový vtip. V jistý okamžik by se na večírku vyplatilo v nějaké situaci pronést něco vtipného, ale ta nejlepší replika nás napadne až na schodišti při odchodu. Pak nezbude, než si vymyslet historiku o tom, že jsme to skutečně řekli, abychom si užili aspoň tento efekt. Jindy nás zase napadne, že jsme si mohli říci o mírné zvýšení platu. K našemu překvapení nám vyhoví. Hned nás napadne, že jsme to mohli udělat už o půl roku dříve a spočítáme si, o kolik jsme kvůli neschopnosti otevřít pusu přišli. Totéž se týká případů, kdy jsme se měli k něčemu přiznat hned, nebo záležitostí, kdy jsme měli vinu na druhé svalit hned. Tam hraje čas svou roli. Jiné přísloví sice praví, že kdo bude mlčet, zůstane filozofem, ale už se tam neříká, že být filozofem je nutně cesta ke štěstí. 

Nedá se nic dělat, většinou se asi vyplácí spíše hodně mluvit. O slovech se též říká, že jsou jako hozený kámen, už je nelze vzít zpět. Stejně tak se o nich říká, že jsou jako bumerang, vždycky se vám nějak vrátí. 

V situaci, kdy nevíte, jaká modra o slovech platí, se vám vyplatí dát se na cestu novináře nebo politika. Tam mluvit musíte a ještě vám za to platí. Člověk je jediný tvor, který mluví. Asi ví, proč to dělá. Jen platí, že lidé hodně poslouchají osoby, které často mlčí. 

 

Ranní úvaha Jana Jandourka 4/5 - Proč neplatí, že mlčeti je zlato?

Vložit na svůj web

Autor:  Jan Jandourek
Pořad: Ranní úvaha  |  Stanice: ČRo Vltava
Čas vysílání: všední dny 6:50  |  Délka pořadu: 5 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 4. srpna  2017 v 06:50     Audio  rubrika: Ranní úvaha

    O historické chvíli

    Zdál se mi tuhle zvláštní sen. Starověký Seneca v něm zaléval zahradu. A ne jen tak nějakou. Byla to moje zahrada. Hodně mě to překvapilo, protože patřím k obdivovatelům Senecovým. Byl to podle mě vynikající myslitel,...

     
  • 30. července  2017 v 06:50       rubrika: Ranní úvaha

    Fantastický cestopis

    Osud tomu chtěl, že jsem nikdy v životě nebyl v Brně. No dobře, párkrát jsem se sice v Brně na skok ocitl, ale žádný skutečný pobyt to nebyl. Vlastně jsem o tom místě nic nevěděl. O existenci Brna jsem tedy věděl a...

     
  • 13. července  2017 v 06:50       rubrika: Ranní úvaha

    O lodi a krasohledu

    Kdybych se mohl zázračně vrátit do dětství, rád bych se na chvíli ocitl na půdě našeho starého domu. V ruce bych držel zašlý krasohled, neboli kaleidoskop, přikládal bych si ho k oku a zkoumal pestré obrazce. Ta věcička...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas