Zprávy z židovského světa
Počátkem března bylo v Madridu u příležitosti 90. výročí první madridské synagogy otevřeno židovské muzeum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil primátor Madridu, představitelé vlády i španělské židovské komunity.
Stavbou roku 2006 Plzeňského kraje byla v kategorii rekonstrukcí vyhlášena Horská synagoga v Hartmanicích. V loňském roce ji po tříleté rekonstrukci otevřelo občanské sdružení Památník Hartmanice. Hartmanická synagoga již zahájila letní provoz a je pro návštěvníky otevřena denně kromě pondělí od 9 do 18 hodin. Hlavní expozice Spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě bude v průběhu roku rozšířena o nové exponáty a audiovizuální část. Již v loňském roce Ministerstvo kultury ČR zapsalo synagogu do seznamu kulturních památek. V loňské celostátní soutěži Stavba roku 2006 získala hartmanická synagoga prestižní cenu poroty.
Evropská unie zřídila novou agenturu pro základní práva, jejímž úkolem bude mimo jiné monitorovat i projevy antisemitismu v 27 členských státech Unie. Nová agentura nahradí dřívější Monitorovací centrum pro rasismus a xenofobii.
V Pekingu byla otevřena první košer restaurace. Stojí v blízkosti řetězce mezinárodních hotelů a bude sloužit především židovským návštěvníkům hlavního města Číny. Restauraci provozuje chasidské hnutí Chabad.
Hollywoodská hvězda Leonardo DiCaprio spolu se svou izraelskou přítelkyní, modelkou Bar Rafaeli, navštívil v březnu Památník obětem šoa Jad Vašem v Jeruzalémě. Izraelský tisk zaznamenal u amerického herce velký zájem o expozici, protože v ní strávil několik hodin.
Na šedesát amerických právníků podepsalo petici, vyzývající muzeum v Osvětimi k navrácení sedmi kreseb Dině Babitt, která je zde vytvořila za 2. světové války jako vězenkyně. Dina Babitt, která, nyní žije v Kalifornii, musela kreslit romské vězně, na nichž válečný zločinec Mengele prováděl pokusy. Muzeum v Osvětimi zatím všechny žádosti o vydání kreseb odmítlo.
Průzkum mezi více než tisíci Izraelci před letošním svátkem Pesach ukázal, že 77 % dotázaných věří v Boha. Dalších 8 % uvedlo, že "nevěří v Boha, ale jen v určitou moc, která je přesahuje". Pouhých 12 % oslovených se označilo za přesvědčené ateisty. Co se týče těch, kteří se prohlásili za věřící, plná polovina se považuje za sekulární, 30 % za tradiční židy, 12 % za ortodoxní a 8 % za ultraortodoxní.
