19. srpna  2007  rubrika: Šalom alejchem

Theodor Herzl - hlavní osobnost sionistického hnutí

Theodor Herzl

Theodor Herzl

Hlavní osobností sionistického hnutí je Theodor Herzl, zakladatel politického sionismu. Především této osobnosti židovských dějin je věnována další část našeho stručného přehledu o dějinách sionismu při příležitosti 110 let od konání 1. sionistického kongresu v Basileji.

Politický sionismus se utvořil na konci 19. století v přímé souvislosti s pogromy v Rusku a na Ukrajině. K jasnějšímu formulování sionistických tezí přispěl též inscenovaný antisemitský proces ve Francii, známá Dreyfussova aféra. Jako dopisovatel vídeňských novin se ho roku 1894 zúčastnil i v Budapešti narozený novinář Theodor Herzl. O dva roky později vydal německy knihu "Židovský stát". Vyjádřil v ní názor, že obtíže asimilovaných i neasimilovaných Židů v různých zemích světa nesouvisejí s jejich postoji či konkrétním jednáním. Jádro židovského problému totiž podle Herzla nebylo povahy individuální, ale národní. Herzl nespatřoval židovskou odlišnost v jiných náboženských zvycích, zvláštních psychologických rysech případně místě, které Židé zastávali v hospodářském, politickém a kulturním životě. Rozhodující rozdíl mezi nimi a ostatními národy viděl v tom, že Židé neměli vlastní stát. To vedlo Herzla k přesvědčení, že pokud si takový stát utvoří a přestanou být v tomto směru výjimkou, okolní svět je přijme. 

Theodor Herzl na izraelské bankovce z roku 1978

Theodor Herzl na izraelské bankovce z roku 1978

S touto vírou Herzl učinil vše pro to, aby židovský stát vznikl. V některých údobích života Herzl netrval na tom, že Židé musí nalézt útočiště ve své historické vlasti na území Palestiny. Za možná místa pro židovské osídlení například považoval i neobydlené části Argentiny, Kypru či africké Ugandy. Nakonec však u Herzla stejně jako u ostatních stoupenců sionismu převládla touha vrátit se na Sion, do míst, kde žili praotci Židů. Od zániku hasmonejského židovského státu v 1. století před občanským letopočtem zde nevznikl žádný samostatný státní útvar, a bylo proto jen přirozené, že se politické snažení sionismu ubíralo k tomuto cíli. 

Theodor Herzl nebyl za svého života úspěšný. Vlivný baron Hirsch ani baron Rotschild jeho myšlenku nepodpořili a stejně se zachoval i německý císař. Theodor Herzl přesto vytvořil hnutí, které později dokázalo ideu sionismu naplnit. Herzl ji vždy chápal jako otázku mezinárodně politickou a tomu podřídil i svou taktiku. Před 110 lety, 29. srpna 1897, svolal do švýcarské Basileje 1. sionistický kongres. Výsledkem třídenního jednání bylo mimo jiné založení Světové sionistické organizace. Poté byly ustaveny finanční instituce, z nichž například Židovský národní fond získával sbírkami peníze na vykupování půdy v Palestině. Do doby, než byl v květnu 1948 ustaven Stát Izrael, Židovský národní fond nabyl více než 250 000 akrů půdy. 

Theodor Herzl v roce 1904

Theodor Herzl v roce 1904

Theodor Herzl zemřel roku 1904. Předsedal celkem 6 sionistickým kongresům. Než vypukla 2. světová válka, uskutečnilo se jich dalších 15. Není bez zajímavosti, že tři z nich se konaly i u nás: v roce 1921 a 1923 v Karlových Varech a roku 1933 v Praze. 

Na odkaz Theodora Herzla navázali další sionističtí politici: Max Nordau, Chaim Weizman, Nachum Sokolov, Menachem Usiškin, Chaim Arlozorov, David Ben-Gurion. Ještě za Herzlova života však zesílilo židovské vystěhovalectví do Palestiny. O tom, jaký mělo průběh, si řekneme za 14 dní v našem dalším pořadu. 

Autor:  Leo Pavlát
Pořad: Šalom alejchem (lichý týden)  |  Stanice: Regina DAB Praha
Čas vysílání: sudá neděle 20:04  |  Délka pořadu: 30 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas