24. září  2017 v 19:45  rubrika: Šalom alejchem

Zamyšlení Leo Pavláta: Gedaljův půst s aktuálním obsahem

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze - Foto: Jana Přinosilová

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v PrazeFoto: Jana Přinosilová

Ve středu Židé letos slavili svůj Nový rok, avšak krátce po něm, letos právě v dnešní den, přichází postní den na počest Gedalji ben Achikama.

Gedalja ben Achikam byl židovským místodržícím Judeje poté, co ji roku 586 před občanským letopočtem dobyl babylonský vojevůdce Nabukadnesar. „Vypálil Hospodinův dům i dům královský a všechny domy v Jeruzalémě,“ můžeme číst v Bibli, jež také zpravuje, že nový vládce ušetřil část Židů vyhnanství, mezi nimi i Gedalju. Toho dokonce jmenoval guvernérem podmaněné Judeje. Krátce nato, třetího dne hebrejského měsíce tišri, však byl Gedalja zavražděn spiklenci vedenými Išmaelem ben Netaniou z královského rodu. Na paměť této události věřící Židé dodnes drží smuteční půst. 

Nabízí se otázka: Což v Bibli nenajdeme pohnutější děje, jež však žádný půst nepřipomíná? Nad čím to vlastně Židé truchlí? 

Leckterý dnešní politický aktivista by možná dovodil, že Gedalja byl zbabělec zaprodaný novým vládcům, který si nic jiného než smrt nezasloužil. Nebo z jiného konce politického kalkulu: sama Bible uvádí, že Gedaljova vraha najali sousední Amonité. Ti zase chtěli vnitřním neklidem oslabit mocného souseda na svých hranicích. A k úvahám v logice světské moci ještě patří, že stoupenci Gedalji uprchli po jeho vraždě do Egypta. Učinili tak ze strachu, že i oni budou zabiti, ale Babylóňané si to vysvětlili jinak. Usoudili, že ke spiklencům patřili všichni Židé, a za trest pak z Judeje deportovali i většinu těch, kteří zde ještě zbyli. Tak definitivně pohasla naděje na brzkou obnovu židovského společenství, a tedy i jeho svrchovanost. 

Na Gedaljův příběh ovšem možno nahlížet i jinak než očima chladného politického hráče. Židé „hřešili proti Hospodinu,“ praví Kniha knih, a tak zdůvodňuje babylónskou pohromu. Ta ovšem nemusela být tak ničivá, kdyby se Židé ze svých poklesků poučili. K tomu vyzýval prorok Jeremiáš, zastánce Gedalji jako muže, který provede Judeu časem nepřízně. Zbývající Židé měli během této doby vnitřní obrodou odstranit příčiny, které vedly ke zkáze jejich království. Pokud by tak učinili, bylo možno doufat, že se znovu dočkají Boží přízně a svobody v zemi svých předků. 

Nestalo se. A právě kvůli nepokoře, jež s konečnou platností zpečetila tragický ortel nad židovskou státností v Judeji, si Židé dodnes půstem připomínají Gedalju ben Achikama. 

Ostatně – a k tomu ani není třeba být věřícím – v čas trýznivých zkoušek možno vždy hledat východisko buď především u sebe, nebo mimo sebe. Bez důkladného a pravdivého ohledání sebe sama však ani žádné jiné řešení nemůže být trvalé.  

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas