2. června  2019 v 19:50  rubrika: Šalom alejchem

Zamyšlení Leo Pavláta: K svátku Šavuot patří mléčné pokrmy

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze - Foto: Jana Přinosilová

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v PrazeFoto: Jana Přinosilová

Příští sobotu večer, s počátkem 6. dne hebrejského měsíce sivan, začíná letos podle židovského kalendáře dvoudenní Svátek týdnů Šavuot.

„Šavuot“ znamená hebrejsky týdny, protože tento svátek se slaví sedm neděl po svátku Pesach. Oba tyto svátky totiž pojí zvláštní pouto. Zatímco Pesach připomíná osvobození Židů z egyptského otroctví, Šavuot oslavuje darování Tóry, Božího učení lidu Izraele. Je to svátek Božího zjevení na hoře Sinaj, jež svobodu jako fyzickou volnost završuje svobodou ducha. Jinými slovy: Bez odpovědnosti vůči Stvořiteli a člověku, bez vědomí osobního poslání ve světě není dle židovské tradice svoboda úplná. 

Není to jediná vazba mezi biblickými svátky Pesach a Šavuot. Na rozdíl od všech ostatních oba provází výrazná symbolika pokrmů. U Pesachu je přímo určující: v tu dobu je nejen zapovězeno požívat vše kvašené, ale takové potraviny i vlastnit. Děje se tak s vědomím chvatného útěku z Egypta, při němž si Židé stačili vzít na cestu jen nekvašené chleby, a současně se tak zvýrazňuje odhodlání věřících zbavit se kvasu zla v sobě. 

Během svátku Šavuot je zvykem jíst mléčné potraviny. Na snímu jsou blinces – zapečené palačinky s tvarohem - Foto: Židovská liberální unie

Během svátku Šavuot je zvykem jíst mléčné potraviny. Na snímu jsou blinces – zapečené palačinky s tvarohemFoto: Židovská liberální unie

U svátku Šavuot není symbolika pokrmů na první pohled zřejmá. Má spíše charakter zvyklosti, která je však hluboce zakořeněna. Pro oba sváteční dny je tak příznačné požívání mléčných jídel. Tento zvyk ovšem nesouvisí s dalším biblickým určením svátku jako „slavnosti žně prvotin" či „svátku prvotin“ – někdejším přinášením prvních plodů Země izraelské do jeruzalémského chrámu. Mléčné pokrmy při svátku Šavuot odkazují až k pozdější rabínským výkladům, které pro darování Tóry nacházejí další souvislosti. 

Tak Tóra, jak to tradice odvozuje z Písně písní, je přirovnávána k mléku a medu. Samotný hebrejský výraz pro mléko „chalav“ dává dle numerické hodnoty písmen číslo 40, což odpovídá počtu dní, které prorok Mojžíš strávil na hoře Sinaj, než lidem přinesl Boží zákon. Mléko je dále symbolem čistoty – a nic není ryzejšího než Boží zákon. 

Poučné jsou i další odkazy z rabínské literatury: Když Židé obdrželi Tóru, byli jako znovuzrození. A čím se krmí novorozenec? Mlékem. Anebo jinak: Mléko bylo tradičně uchováváno v prostých hliněných nádobách. Obdobně jen ten, kdo je pokorný, plně docení naučení Tóry a bude se jimi řídit. 

Jsou to svým způsobem plody židovského folklóru, ale nehledě na svátek Šavuot vyjadřují i podstatnou zásadu judaismu: jídlo není člověku dáno jen k utišení hladu a potěše, ale má vždy připomínat, že je Boží dar. Jak praví Talmud: Ať stůl, u něhož jíme, je „stolem před Věčným“.  

Pravda, jako slogan by řetězce fast food tuhle zásadu neuvítaly. 

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas