18. ledna  2018 v 19:50  rubrika: Šalom alejchem

Zamyšlení Leo Pavláta: Mojžíš je pro Židy největším z proroků

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze - Foto: Jana Přinosilová

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v PrazeFoto: Jana Přinosilová

Podle hebrejského kalendáře připadá na tento čtvrtek sedmý den měsíce adar, kdy si Židé připomínají narození i úmrtí biblického Mojžíše. Muže, kterého židovská tradice považuje za největšího proroka.

Mojžíš, hebrejsky Moše, je jednou z ústředních postav Bible a pro židovskou náboženskou tradici postavou nejdůležitější. Ne náhodou se židovské víře říkalo též „mojžíšská".  

Jaké to však byly vlastnosti, které Mojžíše vyvýšily? To naznačuje již sama Tóra, která dává vyniknout Mojžíšově důvěře v Boha, jeho bázni před Stvořitelem a skromnosti. Bible nezakrývá, že Mojžíš se vlastně stal prorokem proti své vůli. Když mu Bůh přikázal, aby se vydal do Egypta zachránit porobené bratry, Mojžíš se toho necítil hoden. Biblický příběh se následně soustřeďuje především na Mojžíšův, Bohem vedený boj se zpupným faraónem, ale jak upozorňují tradiční židovské komentáře, byl to především boj za bezbranné a bezmocné. Mojžíš tak ukázal svůj soucit s utlačovanými – další rys vlastní skutečným prorokům. 

Gobelín Jaroslava Jošta - cyklus Starý zákon - Mojžíš - Foto: Archiv Jaroslava Jošta

Gobelín Jaroslava Jošta - cyklus Starý zákon - MojžíšFoto: Archiv Jaroslava Jošta

Mojžíš coby Boží prostředník vyvedl Židy ke svobodě, avšak podle shodného hlasu moudrých Izraele teprve poté začal naplňovat svůj nejtěžší úkol proroka: být učitelem, rádcem, příkladem. Byl to Mojžíš, kdo na hoře Sinaj převzal od Boha Zákon, a byl to on, kdo ho trpělivě vysvětloval do konce svého života. Židovská tradice zdůrazňuje, že Mojžíš učil milovat pravdu a nenávidět zlo. Byl hlasatelem Božího milosrdenství, ale i trestu. Neváhal se před Bohem pokořit, aby vyprosil milost pro bláhové zbloudilce, ale dokázal též vynést přísný ortel nad těmi, kdo se povýšeně protivili Boží svrchovanosti. 

Židovské autority mnoha staletí upozorňují, že Mojžíš nebyl prorok-vizionář. Přestože mu nezůstalo skryto tajemství věcí příštích, žil především přítomností. Jeho poselství a příklad povzbuzovaly Židy na těžké cestě do Země zaslíbené; varoval je před malomyslností, odpadlictvím, mravním úpadkem. Později byl Mojžíš ve výtvarném umění nejednou zpodobněn se dvěma rohy – vzpomeňme jen na slavnou Michelangelovu sochu. Špatným pochopením dvojího významu hebrejského slova „keren“, jež znamená jak roh, tak paprsek, tak byl zastřen pravý, Biblí zmíněný Mojžíšův atribut: světlo. V židovském tradičním náboženském světě však Mojžíš stále září jako ten, kdo znovu a znovu otevírá člověku cestu k jeho Tvůrci. 

Podle dávné židovské tradice, zaznamenané v legendárním díle Dvarim raba, žádný z nebešťanů nedokázal vyplnit Boží příkaz a vzít Mojžíšovi život, když se naplnil jeho čas. Sám Bůh proto musel polibkem odejmout Mojžíšovi duši. Největší izraelský prorok zemřel ve stejný den, kdy se před 120 lety narodil. A jak vysvětlují staré hebrejské texty, jeho hrob není znám. To proto, aby se nestal středem lidského kultu. 

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas