10. června  2018 v 19:50  rubrika: Šalom alejchem

Zamyšlení Leo Pavláta: Spravedlivý mezi národy - Zdeněk Urbánek

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze - Foto: Jana Přinosilová

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v PrazeFoto: Jana Přinosilová

Toto úterý 12. června uplyne 10 let od úmrtí Zdeňka Urbánka. Překladatele, publicisty a statečného člověka.

Zdeněk Urbánek, který zemřel v devadesátém roce svého života, je veřejnosti znám především jako literát a odpůrce komunistického režimu; z jeho bytu a také s jeho podpisem vyšla do světa Charta 77. O mnoho méně známá je pomoc, kterou Zdeněk Urbánek poskytl Židům za nacistické okupace. Narodil se 12. října 1917 a před druhou světovou válkou patřil k mladým spisovatelům a básníkům sdruženým kolem Kamila Bednáře. K jeho blízkým přátelům zde patřil i Jiří Orten. Když tento nesmírně talentovaný židovský tvůrce nesměl za protektorátu publikovat, Zdeněk Urbánek vydal roku 1941 vlastním nákladem pod pseudonymem Jiří Jakub jeho báseň „Jeremiášův pláč“. Urbánek také ve svém bytě ukrýval Ortenovy deníky. Jen tak bylo možno po válce zveřejnit intimní svědectví o tomto jedinečném, tragicky zahynulém básníkovi. 

Nebyla to jediná Urbánkova pomoc perzekvovaným Židům. Výmluvné svědectví o tom podává izraelský památník Yad Vashem, který v roce 1992 udělil Zdeňku Urbánkovi čestný titul Spravedlivý mezi národy. Jak se je možno ve zdůvodnění dočíst, Zdeněk Urbánek, ač sám nežidovského původu posílal svým vězněným židovským přátelům do terezínského ghetta balíčky s jídlem; bylo to přilepšení, které ubral z přídělu potravin pro sebe, manželku a dvě malé děti. Ne dost na tom, nehledě na nebezpečí, kterému vystavoval sebe i rodinu, poskytl v roce 1942 ve svém bytě na několik týdnů útočiště židovskému páru s dcerkou, kteří nenastoupili do transportu. I díky Zdeňkovi Urbánkovi se pro ně poté podařilo najít úkryt v jižních Čechách, kde přečkali válku. Konečně, jak zaznamenává Památník Yad Vashem, v lednu 1945 sedm židovských žen, přeživších z Osvětimi, uprchlo z pochodu smrti na území protektorátu. Podařilo se jim získat šaty, ukrývaly se v opuštěných barácích. Koncem měsíce dorazily do Prahy, kde se rozdělily. Zdeněk Urbánek ani tentokrát neváhal a spolu s manželkou poskytl jedné z žen ve svém bytě úkryt a jídlo až do konce války. Ostatně i po jejím skončení u něj bydleli bývalí židovští vězni na cestě do svých někdejších domovů či do zahraničí. 

Spisovatel Arnošt Lustig cituje ve své vzpomínce na Zdeňka Urbánka jeho odpověď na otázku, co bylo na ukrývání židovských děvčat nejnebezpečnější. „To, jak byly pěkné,“ odpověděl Urbánek. Zní to jako anekdota. Ve skutečnosti Zdeněk Urbánek svou pomocí Židům nesmírně riskoval. 

Stojí za to připomenout tuto část života muže, který i po okupaci v srpnu 1968 osvědčil v hnutí disidentů velkou osobní statečnost. 

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

  • 17. června  2018 v 19:45     Audio  rubrika: Šalom alejchem

    Co je progresivní judaismus?

    Konference Evropské unie pro progresivní judaismus. Hospodářská spolupráce mezi Izraelem a Českou republikou. V Jeruzalémské synagoze v Praze probíhá výstava Uloupené umění.

     
  • 10. června  2018 v 19:45     Audio  rubrika: Šalom alejchem

    Proč se udělují Ceny Maxe Broda?

    Prostějovské nádraží má novou pamětní desku, která připomíná transporty do koncentračních táborů. Připomeneme Zdeňka Urbánka, nositele čestného titulu Spravedlivý mezi národy. A představíme laureáty Ceny Maxe Broda.

     
  • 3. června  2018 v 19:50     Audio  rubrika: Šalom alejchem

    Zamyšlení Leo Pavláta: Vyvoleni k službě

    Minulý týden židé slavili Svátek týdnů – svátek darování Tóry. Požehnání, které provází její čtení, se však setkávalo i s nepochopením.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas