11. března  2018 v 19:50  rubrika: Šalom alejchem

Zamyšlení Leo Pavláta: Vatikánské zamyšlení nad šoa

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze - Foto: Jana Přinosilová

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v PrazeFoto: Jana Přinosilová

Tento pátek uplyne 20 let od vydání nejrozsáhlejší dokumentu Vatikánu ke genocidě Židů za druhé světové války. Komentuje Leo Pavlát.

Dokument nazvaný „Vzpomínáme, zamyšlení nad šoa“, který 16. března 1998 vydal Výbor pro náboženské vztahy s Židy pod vedením kardinála Cassidyho, představuje dodnes nejucelenější pohled katolické církve na vztah k Židům. Přestože se totiž tento dokument vyslovuje především k období šoa, hodnotí rámcově i křesťansko-židovské soužití od dob rané církve do 20. století. 

Židovští představitelé přijali text převážně rezervovaně. Snahu Vatikánu napravit vztahy k judaismu a židovskému národu přivítali. Na druhé straně ať již v Izraeli nebo mimo něj vyslovili zklamání nad přílišnou obecností dokumentu. Ten navíc přičetl dlouhá staletí persekučního antijudaismu pouze jednotlivcům, nikoliv církvi jako takové, ačkoliv jí formulované protižidovské předsudky usnadnily i přijetí rasového antisemitismu,. „Málo a pozdě,“ uvedl k textu tehdejší vrchní izraelský rabín Israel Meir Lau, sám přeživší šoa. 

Koncentrační tábor Bergen-Belsen. Snímek z dubna 1945 - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  No 5 Army Film & Photographic Unit - Morris (Sgt)

Koncentrační tábor Bergen-Belsen. Snímek z dubna 1945Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, No 5 Army Film & Photographic Unit - Morris (Sgt)

Snad největší kontroverze vzbudilo hodnocení papeže Pia XII., jehož dokument Vatikánu očistil ze všech nařčení z lhostejnosti vůči židovské tragédii. Jednání tohoto nejvyššího představitele církve tím ale nepřestává být sporné. Pius XII. se svými spolupracovníky napomohl záchraně části římských Židů, vystupoval ve prospěch Židů maďarských. Současně je však možné se ptát: Proč církev nepromluvila, už když se požár protižidovské nenávisti rozhoříval a sílil? Pius XII. nikdy nepohrozil zrušením konkordátu s Německem ani exkomunikací nacistů. V Hitlerově Německu přitom žilo 22 miliónů katolíků a patřila k nim i čtvrtina příslušníků SS. Že církev ani přes útlak, jemuž ji nacisté vystavili, nezůstala bez vlivu, svědčí některé příklady: Po protestech církve bylo upuštěno od odstraňování křížů v bavorských školách. V září 1941 byly v Německu po církevních protestech zastaveny euthanasie. V Rumunsku nedošlo k deportacím, jakmile zasáhl místní nuncius. 

Osvětlení postojů Vatikánu za 2. světové války by napomohlo zpřístupnění jeho archivů. V letech 1965–1981 Vatikán vydal 11 svazků dokumentů, v nichž měly být všechny důležité písemnosti. Dnes se ví, že některé chyběly. Jen studium těchto materiálů by zřejmě objasnilo ještě jednu kapitolu v dějinách církve, která se nepřímo váže k šoa: poválečnou pomoc vatikánských organizací válečným zločincům. Takto z Evropy uprchl Fritz Stangl – velitel vyhlazovacího tábora Treblinka, kde bylo zavražděno 900 000 Židů, stejně jako Gustav Wagner, velitel další továrny na smrt Sobiboru, či Adolf Eichmann. Celkem se s podporou Vatikánu dostaly na svobodu tisíce zločinců. 

Dvacetiletí od vydání vatikánského dokumentu „Vzpomínáme, zamyšlení nad šoa“ připomíná, jak nelehké dědictví provází křesťansko-židovské vztahy. O to více těší, že jejich současnost je stále více ve znamení uznání a respektu. 

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas