10. září  2017 v 19:45  rubrika: Šalom alejchem

Zamyšlení Leo Pavláta: Zvláštnosti židovského kalendáře

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze - Foto: Jana Trpišovská

Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v PrazeFoto: Jana Trpišovská

Je září, ale Židé budou již zakrátko slavit svůj nový rok. To napovídá, že mají i svůj vlastní kalendář.

Židovský kalendář kombinuje systém lunární a solární; měsíce se v něm počítají podle měsíčního cyklu, ale roky podle cyklu slunečního. Měsíční rok má dvanáct měsíců, každý z nich 29 či 30 dnů, a celkem tak trvá 354 dny. Rok sluneční naproti tomu trvá 365 dnů. Protože však židovské svátky navazují na rytmus přírody, musí být oba systémy sladěny. Děje se tak vkládáním dodatečného, třináctého měsíce, a to vždy sedmkrát v období 19 solárních let. 

Ilustrační foto - Foto: Zdeněk Zajíček

Ilustrační fotoFoto: Zdeněk Zajíček

To však není jediná zvláštnost hebrejského kalendáře. Na rozdíl od běžných zvyklostí jeho den nezačíná úsvitem, ale soumrakem, v souladu s biblickým popisem stvoření světa: „A byl večer a bylo ráno". Jednotlivé dny nemají též, opět v souladu s Biblí, zvláštní jména. Prvnímu dni týdne, neděli, se v doslovném překladu z hebrejštiny říká "den první", pondělku "den druhý" a tak den za dnem až do soboty, dne odpočinku, kdy bylo Boží dílo stvoření završeno. Sedmý den má proto v hebrejštině jako jediný své zvláštní, nepočetní označení: šabat. Však s tímto slovem přes sabat souvisí i české „sobota“. 

Snad největší zvláštností židovského kalendáře jsou však dva začátky roku: jeden začíná přibližně v září či říjnu prvního dne hebrejského měsíce tišri. Druhý začátek roku spadá zpravidla do dubna, kdy začíná měsíc zvaný hebrejsky nisan. 

Proč tomu tak je? 

Podzimní nový rok, který letos s počátkem měsíce tišri připadá na 20. září, se vztahuje ke stvoření světa. Tomu odpovídá dle židovské tradice i letopočet. Nadcházející rok ponese datum 5778, ale třeba dodat, že i mnozí tradiční komentátoři nacházejí v číselných údajích Tóry jen čistě symbolické významy. 

Druhý židovský nový rok, počítaný od jarního měsíce nisan, je podle biblické Druhé knihy Mojžíšovy „počátkem měsíců". V tomto měsíci byli Židé podle Bible vyvedeni z egyptského otroctví. Na rozdíl od prvního, stvořením daného řádu času tak tento druhý cyklus vyjadřuje aspirace duchovní a historické: upomíná na vznik a existencí Izraele jako národa.  

Židé, jak již bylo zmíněno, počítají své měsíce podle Luny a moudří Talmudu v tom spatřují mravní poselství. Měsíce na nebi pravidelně ubývá, a zase se obnovuje, stárne, a opět se omlazuje ve své plnosti. Židovská tradice to považuje za věčnou výzvu: člověk si má být vždy znovu vědom, Božího řádu, Božích zákonů. Neboť bez obnovy duch stárne, v zabřednutí do materiálního světa se noří do tmy.  

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu

Autor:  Leo Pavlát

Nové články v rubrice

  • 17. září  2017 v 19:45     Audio  rubrika: Šalom alejchem

    Roš – hašana, židovský nový rok, začíná ve středu

    Atmosféra začátku židovského roku je ve znamení zpytování a pokání. Výstava v libereckém technickém muzeu: Liberec a křídla pro Izrael. Práh bolesti, příběh ženy, která přežila holocaust.

     
  • 10. září  2017 v 19:45     Audio  rubrika: Šalom alejchem

    Jeruzalém, zdroj inspirace

    Jeruzalém jako věčný zdroj inspirace, téma česko-izraelského kolokvia. Blíží se židovský nový rok a to je příležitost, abychom se podívali na zvláštnosti židovského kalendáře. A před malou chvílí skončily v Kolíně sportovní...

     
  • 3. září  2017 v 19:45     Audio  rubrika: Šalom alejchem

    Evropský den židovské kultury

    Lauderovy školy v Praze slaví 20 let existence. Evropský den židovské kultury. Rozhovor s profesorem Yossefem Schwartzem z Telavivské univerzity.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace