Velikonoce a jejich sváteční okruh

28. květen 2014

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, neboť připomínají vrcholné události spásy člověka: ukřižování Ježíše Krista a jeho vzkříšení. Podle ustanovení Nikajského koncilu z roku 325 připadá Svátek vzkříšení Páně na první neděli po prvním jarním úplňku měsíce. Jelikož úplněk nebývá každý rok v týž den, připadá také velikonoční neděle na různé dny v prvním nebo druhém jarním měsíci.

Podle velikonoční neděle se časově řídí i další dva svátky: Svátek nanebevstoupení Páně (40. den po velikonoční neděli) a svátek seslání Ducha svatého (50. den po velikonoční neděli). Proto se nazývají svátky pohyblivé.

V západní církvi se Velikonoce slaví mezi 22. březnem a 25. dubnem. V katolické církvi Velikonocům předchází čtyřicetidenní přípravné období a po nich následuje padesátidenní sváteční doznění, které trvá až do Svatodušní neděle. Celému tomuto období se říká velikonoční okruh.

V pravoslaví se oslavy Velikonoc často časově liší od oslavy v západní církvi, neboť výpočet data probíhá podle juliánského kalendáře.

Na těchto stránkách bychom rádi přiblížili celé velikonoční období tak, jak jej prožívají křesťané. Nejprve si budeme povídat o velikonočním okruhu v Římskokatolické a Starokatolické církvi. Ale začneme ještě o kousek dříve - u masopustu, který předchází velikonoční kající době.

Masopust

Velikonoční kající doba (doba postní)

Velikonoční triduum

Velikonoční doba (pentekosté, padesátidení)

Neobvyklá křížová cesta

V Pravoslavné církvi začíná čtyřicetidenní velký půst už v pondělí před Popeleční středou a velikonoční doba končí 40. den po paschální neděli.

Pravoslavné Velikonoce

Svatodušní svátky

Spustit audio