7. ledna  2018  rubrika: Vertikála

Čtvrtstoletí po rozpadu: jak si stojí samostatné Česko a Slovensko

V rozdělování Československa sehrála svou roli i vila Tugendhat. - Foto: Barbora Linková

V rozdělování Československa sehrála svou roli i vila Tugendhat.Foto: Barbora Linková

Československo zaniklo po 74 letech existence s posledními vteřinami posledního prosincového dne roku 1992. Před pětadvaceti lety a několika dny k tomu. Pro mnohé, hlavně pro ty mladší už je to jen pouhá historie, také by se řeklo retro – vždyť uvažujeme o události staré celé čtvrtstoletí.

Detailní diagnózu rozpadu federace poskytli v uplynulých týdnech a měsících politici i historici. Některé otázky ale stále zůstávají bez odpovědi. Kam oba národy rozchod nasměřoval, jak je formuje, co si odnášejí ze společného soužití a mohou z něj stále čerpat? 

Odpovědi jsme hledali se spisovatelem a vydavatelem Fedorem Gálem, mužem, který po rozpadu federace našel v Česku nový domov, a také s Eugenem Kordou, novinářem, reportérem a publicistou, který úzce spolupracoval a spolupracuje s českými médii. 

Společně jsme se zamysleli nad tím, jestli a jak se na rozpadu podepsal fakt, že Češi jsou považováni za spíše ateistický národ, zatímco Slovensko přestavuje opak. "Fakt je ten, že Češi jsou extrémně sekulární a liberální země a Slováci zase více religiózní. Nicméně, co to znamená? Uvědomte si, že religiózní Slovenko dokázalo několikrát volit čisté komunisty ve svobodných volbách," říká Fedor Gál a dodává, že při rozpadu sopečného státu působily spíše politické faktory. 

S oběma hosty jsme uvažovali také nad tím, zda vůbec existovalo cosi jako duše nebo společná identita Československa. "Když jsem si zapnul rádio nebo televizi, tak jsem vůbec nevnímal, že nějaká čeština existuje. Ten jazyk mi byl stejně blízký jako slovenština. Takže ano, byl jsem Slovák, ale zároveň jsem byl i Čechoslovák. Já jsem rozdělením přišel o půlku své duše," říká Eugen Korda, který v Praze vystudoval filmovou a televizní dramaturgii na FAMU. Fedor Gál v této souvislosti upozorňuje, že úvahy nad společnou identitou mají řadu vrstev. A nejde jen o ryze nacionální či popisná kritéria. Graduovaný sociolog i ekonom vyjadřuje v této souvislosti názor, že T. G. Masaryk se mýlil, když definoval úzce spjatou společnou národní identitu Čechů a Slováků. 

Autor:  Tomáš Šponar

Nové články v rubrice

  • 29. dubna  2018     Audio  rubrika: Vertikála

    Víra přináší do partnerského vztahu toleranci

    Polibek pod třešní je neodmyslitelnou součástí toho, jak tráví první máj zamilovaní. Spokojený partnerský vztah se ale zdá být v době s vysokým procentem rozvedených manželství výzvou. Jak k budování láskyplného partnerství...

     
  • 29. dubna  2018     Audio  rubrika: Vertikála

    Víra přináší do partnerského vztahu toleranci

    Polibek pod třešní je neodmyslitelnou součástí toho, jak tráví první máj zamilovaní. Spokojený partnerský vztah se ale zdá být v době s vysokým procentem rozvedených manželství výzvou. Jak k budování láskyplného partnerství...

     
  • 15. dubna  2018     Audio  rubrika: Vertikála

    Vyplatí se demonstrovat za rodiny?

    V Česku se znovu pochodovalo pro život a rodinu, a to v rámci akce, která už sedmnáctým rokem v řadě deklaruje, že zdravou a fungující rodinou vše začíná a končí. Hosty debaty Vertikály byli Aleš Opatrný, pastorální...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas