Konverze jako odpověď na duchovní krizi v Česku? Důvod k opatrnému optimismu by tu byl
Pavel Hošek, vedoucí katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě a kazatel Církve bratrské se společně s teologem a pastoračním referentem Římskokatolické akademické farnosti Praha, Martinem Staňkem, zamýšleli nad tím, zda konverze může být zdrojem pro posílení křesťanských církví, které nemají v České společnosti výraznější pozici.
V současné společnosti může mít obrácení dimenze, které se jinde hledají těžko. Po historii tvrdých konfesních bojů, éře totality i překotné ekonomické transformaci žijeme stále v zemi, kde se náboženství příliš nedaří. Alespoň podle statistik.
Právě konverze, tedy obrácení k víře, by mohla jak podle Pavla Hoška, tak Martina Staňka hrát klíčovou roli. I přesto, že se oba hosté shodli na tom, že většina současných konvertitů pochází z prostředí, které už nereprezentuje výraznější křesťanskou tradici. Podle Pavla Hoška může být důvod k umírněnému optimismu i v tom, že česká společnost znovuobjevuje svou kulturní a duchovní identitu.
Toto hledání, ale není bezbolestné. Jak připomněl Martin Staněk, konverze měly a mají vlastní dynamiku, silné i slabé okamžiky. „Konvertité jsou horlivci, často a najednou nám chtějí jaksi narušovat naše zaběhlé církevní pořádky,“ popsal Martin Staněk někdy typické situace a postoje, v nichž mohou být novověrci do tradičních společenství přijímání s jistou dávkou podezření a opatrnosti.
Podle Pavla Hoška ale bývá i na straně konvertitů určité „před porozumění“ postojů a situací v církvích, které může narážet na každodenní praxi. „Velmi často konvertité zápasí se zklamáním z církve po té, co pomine prvotní opojení té nově nabyté úžasné zkušenosti,“ konstatoval Pavel Hošek.
I přes tyto tradiční výzvy oba respondenti vidí v konverzích cestu k výraznému oživení českého křesťanství . Jedenu z pozitivních dimenzí současnosti popsal Pavel Hošek, který konstatoval, že duchovní hledání už není vnímáno jako projev slabosti nebo kompenzace.
