Turecko a křesťanství

26. listopad 2006

Hlavním námětem Výzev přítomnosti je nadcházející cesta papeže Benedikta XVI. po Turecku. Proč se tam vydal? Jede do jámy lvové, nebo do země, která prochází důležitými změnami? Jaké jsou širší souvislosti jeho cesty? Jak je to s islámem a Evropou? A jací jsou křesťané v zemi půlměsíce? To všechno jsou otázky, na které budeme hledat odpověď v následujících dvaceti minutách.

Od časů, kdy dobrý voják Švejk rozebíral s paní Müllerovou úlohu Turků v evropských dějinách, proteklo řekou Vltavou hodně vody. Turecko se od té doby změnilo. Je to země, jež se uchází o členství v Evropské unii, už dávno je v Atlantické alianci a prozápadní orientaci si vyryla takříkajíc do štítu. Podle své ústavy je sekulárním státem, což můžeme považovat za unikátní případ v rámci islámského světa. Současně se ale i tam v poslední době lidé s islámem stále víc identifikují. Je to tedy země rozporů. Málo se ví o tamních křesťanech. Málo se ví o tamních menšinách, snad kromě Kurdů. Přitom jednou z vážných otázek zůstává genocida Arménů koncem 1. světové války. Zajímavé přitom je, že na počátku našeho letopočtu vznikaly na území dnešního Turecka první křesťanské sbory. Takže kolem země půlměsíce se vznáší mnoho otevřených otázek - k mikrofonu jsme pozvali filologa a teologa, vyučujícího na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, Josefa Bartoně.

Muzeum Hagia Sofia, byzantský monument v Istanbulu pocházející ze 6. století. Původně křesťanský chrám byl změněn na mešitu po příchodu osmanských Turků do Istambulu v roce 1453. Dnes je v Aya Sofya muzeum a náboženské obřady jsou v ní zakázány.
autor: Daniel Raus
Spustit audio