3. května  2015 v 21:40  rubrika: Za hranou

Jaké jsou postoje církví v Evropě k uprchlíkům?

Syrští uprchlíci si musejí zvykat na nové podmínky - Foto:  European Commission DG ECHO,  Save the Children / Hedinn Halldorsson,  CC BY-NC-ND 2.0

Syrští uprchlíci si musejí zvykat na nové podmínkyFoto:  European Commission DG ECHO, Save the Children / Hedinn Halldorsson, CC BY-NC-ND 2.0

Viděno českou optikou jsou hodně za hranou, právě proto se jim věnujeme ve stejnojmenném pořadu. Na uprchlíky upozornil například papež František, obrátil se k mezinárodnímu společenství s výzvou, aby se zamezilo dalším ztrátám na životech.

„Jsou to muži a ženy jako my. Naši bratři, kteří chtějí lepší život. Zažili hladovění, pronásledování, vykořisťování, mnozí utrpěli zranění, jsou to válečné oběti. Chtějí žít lépe.“ 

Papež František upozornil na ztráty na životech uprchlíků po tom, co se ve Středozemním moři utopilo asi devět stovek lidí. Následoval mimořádný summit EU, ovšem jeho závěry (např. trojnásobné zvýšení prostředků na operaci Triton) Svatý stolec příliš neuspokojilo. 

Stálý pozorovatel Svatého stolce v ženevském sídle OSN, arcibiskup Silvano Maria Tomasi prohlásil: „Prioritou číslo jedna, na kterou Svatý otec stále upozorňuje, je záchrana lidských životů. Nelze tedy prioritně sledovat ekonomické či bezprostřední zájmy jednotlivých zemí, nýbrž zachraňovat lidské životy, které jsou v ohrožení.“ 

Důrazy Vatikánu 

Tomasi dále podotkl, že Evropa se musí zhostit přijetí a distribuce nových příchozích: „Některé země jsou v tom velkorysejší, jiné méně. Je zapotřebí překonat onen xenofobní postoj a negativní reakce vůči cizincům, které bohužel nacházejí zázemí v mnoha evropských zemích, jejichž politické strany sbírají hlasy pouze na základě antimigračních argumentů. Víme totiž, že Evropa na jedné straně potřebuje pracovní síly a že, na druhé straně, z dlouhodobého historického hlediska migranti vytvářejí blahobyt jak sami pro sebe, tak pro cílovou a výchozí zemi.“ 

Podrobnější informace o kritickém postoji Vatikánu k závěrům mimořádného summitu EU najdete na serveru Vatikánského rozhlasu

Aktivity církví v Německu 

Uprchlíci z hotelu. „V bezpečí před ISIS není nikdo...“ - Foto: Lenka Klicperová, Jarmila Štuková

Uprchlíci z hotelu. „V bezpečí před ISIS není nikdo...“Foto: Lenka Klicperová, Jarmila Štuková

V Německu církve poskytují uprchlíkům tzv. církevní azyl. Aktivita s názvem Asyl in der Kirche trvá už od roku 1983. Důvody jsou nasnadě, vysvětluje Birgit Neufertová ze Spolkové ekumenické pracovní skupiny pro církevní azyl. 

„Co se týká uprchlíků, dochází velmi často k porušování lidských práv a církve v Německu se zcela přirozeně zasazují o to, aby se lidská práva neporušovala a aby se s lidmi zacházelo lidsky. Proto je pro nás důležité se o uprchlíky starat.“ 

Severní část Evangelické církve v Německu v těchto dnech oficiálně poskytuje církevní azyl 123 uprchlíkům. V rámci církevního azylu lidé dostanou střechu nad hlavou. Existují i další formy podpory uprchlíků, například uvítání těch, kdo azyl dostali a mnoho dalších aktivit, které s církevním azylem přímo nesouvisejí, ale kde se církevní společenství také angažují. 

V celém Německu bylo v církevním azylu na začátku dubna 2015 asi čtyři stovky lidí, své kostely nebo farní prostory otevřelo migrantům asi 240 společenství věřících v Německu. 

Zástupci věřících se scházejí, aby se mohli podělit o své zkušenosti s poskytováním azylu, říká Birgit Neufertová: „Minimálně jednou za rok pořádáme celoněmecké setkání. Společenství věřících lidí se zapojují přirozeně, je to lokální záležitost. Většinou to funguje tak, že je osloví uprchlíci s prosbou o pomoc. A to zabere. Protože to najednou není žádné abstraktní téma, jako třeba migrace, ale konkrétní lidé, kteří prosí o pomoc.“ 

Církevní azyl nabízejí společenství věřících těm, kterým akutně hrozí deportace. „To znamená, že mají k určitému datu opustit Německo. Uprchlíci v církevním azylu získají ubytování, ale hlavně čas. Na to, aby našli nějaký legální způsob, jak zůstat v Německu a jak to udělat, aby úřady revidovaly jejich případ a oni při tom mohli v Německu zůstat,“ doplňuje Neufertová. 

Církevní azyl se vždycky poskytuje na místech, která jsou spojená s kostelem. Někdy je to přímo kostel, nebo to může být fara - dům nebo byt pro duchovního, nebo to může být byt, který církev vlastní - musí jít o církevní půdu. 

Nové články v rubrice

  • 7. prosince  2015 v 21:40     Audio  rubrika: Za hranou

    Holky z plakátu

    „Ten to produkt má koule!“ „Nikdo vám to neudělá jako já!“ Slogany sexistických reklam doplněné o více čí méně odhalená těla lákají na nákupy nejrůznějších produktů. Co znamená sexismus v reklamě a proč by nám polonahá...

     
  • 18. října  2015 v 21:40     Audio  rubrika: Za hranou

    Krizové hry jsou poučné pro studenty i přednášející

    Na české vysoké školy dorazila nová výuková metoda. Asi nenahradí tradiční systematické vzdělávání, četbu odborné literatury a diskuse v seminárních místnostech, ale může přinejmenším zpestřit výuku mezinárodní politiky....

     
  • 11. října  2015 v 21:40     Audio  rubrika: Za hranou

    „Senior není žádným zvláštním druhem člověka“

    To, že v Česku stárne populace, asi víme všichni. Otázkou zůstává, jestli bude mít narůstající počet seniorů k dispozici dostatek geriatrů, tedy odborných lékařů.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas