Je squatting za hranou?

23. únor 2014

V české ústavě se mimo jiné dočteme, že vlastnictví zavazuje. Vlastník má tedy nejen práva, ale i povinnosti. A týká se to i vlastníků nemovitostí. Právě na to poukazují ti, kdo porušují jejich práva. Squatting je nelegální užívání cizích nemovitostí. Dodejme, že se jedná o nemovitosti zchátralé, dlouhodobě nevyužívané, často ilustrující, že v Česku vlastnictví tak úplně zavazovat nemusí.

V pořadu Za hranou nabízíme rozhovor s právníkem Pavlem Uhlem o tom, nakolik může být squatting legitimní, i když je nelegální a co ukazuje současná legislativa o české společnosti.

Z historie squattingu

Squatterské hnutí se v různých státech vyskytuje od 70. let dvacátého století, jeho mottem je boj za právo na město, tedy za to, aby o podobách města rozhodovali lidé, kteří v něm žijí. Jde o urbánní, sociální, levicové hnutí.

Squatteři Na Slupi 6

V Česku byla prvním squatem Ladronka. Toto nezávislé autonomní centrum fungovalo v letech 1993 až 2000. Další známý squat byla Milada, kde squatteři pobývali v letech 1998 až 2009. V září 2009 obsadili squatteři bývalé lázně Albertov, loni v srpnu, kdy uplynulo 20 let od obsazení Ladronky, squatteři manifestačně zabrali asi šest opuštěných objektů po celé Praze. Posledním vyklizeným pražským squatem je dům v Neklanově ulici.

Za hranou je nejen chování squatterů, ale také pražské policie

Podle právníka Pavla Uhla vzbuzují postupy pražské policie při vyklízení squatů mnoho právních otázek: „Squatting nepředstavuje pouze trestně-právní problematiku. Otázka vyklizení squatu může být dost často otázkou civilně-právního vztahu.“

Policejní zásah proti Squatterům na pražském Pohořelci

Právník Pavel Uhl to vysvětluje na příkladu s kapsářem: „Když mě někdo okrade a policie ho stíhá, tak z něj ukradené věci nevymlátí. Já si je jako poškozený musím nárokovat u soudu.“ Tím, že policie squat se souhlasem majitele vyklidí, de facto předjímá, jak by dopadlo civilním řízení.

„Policie se tím dostává do situace, která jí nemusí příslušet. Je otázkou, jestli ten zásah je vůbec na místě. Možná by se policie měla spíše zabývat otázkou, zda byl spáchán trestný čin a zahájit úkony trestního řízení. Potom může vyzvat majitele nemovitosti, ať si postupuje cestou soukromoprávního uplatnění svého nároku,“ namítá Pavel Uhl.

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio