14. prosince  2014 v 21:40  rubrika: Za hranou

Skutečně věřících je v Polsku tak 10 %

Polští katolíci v kapli v Lichni - Foto: Jana Šustová

Polští katolíci v kapli v LichniFoto: Jana Šustová

Polský sekulární humanista Andrzej Dominiczak kritizuje náboženství a zejména jeho institucionalizované podoby kvůli tomu, že jsou leckdy dogmatické a fanatické:

„Podle mě je náboženství škodlivé hlavně proto, že omezuje naši svobodu. V Polsku je to dobře vidět u různých politických hnutí. Některá rozhodnutí, třeba omezování potratů, se dělají čistě kvůli tlaku církví. V 16. a 17. století církev přímo brzdila vědecké poznání. Dnes se to neděje. Jsou tu určité snahy, ale ten vliv není velký. Hlavní problém je pro mě každopádně svoboda.“  

Ovšem ateismus nebo antiklerikalismus mají mnohdy stejné projevy. Kritice kvůli tomu čelí často jeden z představitelů tzv. nového ateismu Richard Dawkins z Britské humanistické asociace. Sekulární humanista Andrzej Dominiczak s tím nijak nepolemizuje:  

„Já jsem Richarda Dawkinse párkrát také kritizoval. Vystupuje velmi arogantně a chová se jako nějaký guru nebo jakýsi kvazi-spirituální vůdce ateistů. Na několika konferencích jsem zažil jeho vystoupení a opravdu mi to připomínalo nějaké náboženské setkání. Způsob, jakým přednášel, připomínal kázání v kostele. Nemluví jako vědec nebo jako bývalý vědec.“  

Předseda polské Asociace humanistů Andrzej Dominiczak se nebojí kriticky se podívat na ateisty a sekulární humanisty. Ale má samozřejmě i své oblíbence. Jedním z nich je Stewart Elliott Guthrie, který napsal knihu Tváře v mracích. Nabízí v ní evoluční vysvětlení náboženství a víry.  

„Guthrie předkládá velmi zajímavou teorii, která víře dokonce přiznává jistý stupeň racionality. Alespoň tedy v jistém ohledu. Používám pro to termín evoluční racionalita. Není to racionalita v běžném smyslu slova, ale je to jednání, které lidskému druhu umožnilo přežít. Z hlediska přežití je lepší mít se mírně na pozoru než vyhodnocovat situaci optimálně racionálně. Abych to ilustroval příkladem: když jde člověk v noci lesem, má tendenci ‘‚vidět‘ kolem sebe věci, které tam nejsou. To je sdílená zkušenost, kterou mají i ateisté. Podle Gutrieho je to evoluční mechanismus, který lidem pomáhá vyhnout se nebezpečí, i když to nemusí být úplně racionální. Když se na to podíváte přísně racionálně, strom ve tmě není někdo, kdo vás chce zabít. Ale jednou tam může být. Nebo bude za stromem vlk, který vás chce sežrat. Dnes už to není až tak potřebné, ale v minulosti bylo z hlediska otázky přežití výhodné věřit v existenci věcí, které neexistují. A je to starší záležitost než lidstvo samo samotné.“  

Vysvětluje Dominiczak a přiznává, že se tato velmi inspirativní kniha (v originále pod názvem Faces in the Clouds) nijak zvlášť dobře neprodává. 

Nové články v rubrice

  • 7. prosince  2015 v 21:40     Audio  rubrika: Za hranou

    Holky z plakátu

    „Ten to produkt má koule!“ „Nikdo vám to neudělá jako já!“ Slogany sexistických reklam doplněné o více čí méně odhalená těla lákají na nákupy nejrůznějších produktů. Co znamená sexismus v reklamě a proč by nám polonahá...

     
  • 18. října  2015 v 21:40     Audio  rubrika: Za hranou

    Krizové hry jsou poučné pro studenty i přednášející

    Na české vysoké školy dorazila nová výuková metoda. Asi nenahradí tradiční systematické vzdělávání, četbu odborné literatury a diskuse v seminárních místnostech, ale může přinejmenším zpestřit výuku mezinárodní politiky....

     
  • 11. října  2015 v 21:40     Audio  rubrika: Za hranou

    „Senior není žádným zvláštním druhem člověka“

    To, že v Česku stárne populace, asi víme všichni. Otázkou zůstává, jestli bude mít narůstající počet seniorů k dispozici dostatek geriatrů, tedy odborných lékařů.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas