12. prosince  2015 v 09:05  rubrika: Duchovní zamyšlení

Adventní zamyšlení Petra Jana Vinše

U výlohy obchodu - Foto: Filip Jandourek

U výlohy obchoduFoto: Filip Jandourek

Advent se pomalu blíží ke své polovině, naše očekávání Vánoc a tedy svátku příchodu Krista na tento svět se stává radostnějším a radostnějším. Moment... Opravdu? Nebo se naopak stupňuje stres z nevyřízených úkolů, nevyčerpané dovolené a nenakoupených dárků?

Patří k jakémusi dobrému tónu, skoro jako klišé, všech předvánočních zamyšlení postěžovat si na konzumní způsobu slavení. Na to že ony „Vánoce“ v uvozovkách začínají ve výkladních skříních obchodů pomalu už od října. Zaláteřit na nekonečné nakupování pro nakupování a tlak na to, přeměnit svůj vztah k rodinným příslušníkům a přátelům v odpovídající cenovku na zakoupeném balíčku pod stromeček.  

Já si ale myslím, že pokud posloucháte tato slova, tak vám není třeba tolik připomínat hlubší význam adventu a blížících se vánočních svátků – ať už na rovině rodinné nebo na rovině křesťanské. Nebudu proto nosit dříví do lesa, ale rád bych se zastavil u jednoho aspektu ddventu, který možná není tak očividný.  

Advent je totiž svým způsobem i svátkem něčeho cizího, něčeho nového a odlišného. Když židovský národ očekával příchod vykupitele, nedokázal si dost dobře představit, jaký ten mesiáš vlastně bude.  

Bude to velký hrdina, jako kdysi Juda Makabejský, který povede zástupy ozbrojeného lidu proti římským utlačovatelům ve svatém boji? Bude to král, který leskem své vlády zastíní i Davida a Šalamouna dávných dob? Nebo to bude velekněz, kolem kterého se jako vůně kadidlová bude šířit Boží sláva a záře? Nebo někdo úplně jiný?  

Nikdo nevěděl, ale přesto byli všichni naplněni očekáváním a nadějí. A Boží jednání – tak jako mnohokrát předtím i potom – všechna očekávání postavilo na hlavu a řídilo se vlastním plánem.  

Možná že to by mohlo být poselství pro tu druhou polovinu Adventu i pro nás pro všechny – každý ve svém životě něco očekáváme, něco si přejeme a po něčem toužíme. Máme své konkrétní plány – ať už pro nadcházející Vánoce, pro příští rok nebo pro zbytek svého života. Zkusme ale na okamžik toto všechno odložit stranou a nechat ve svém srdci zaznít trochu toho neznámého, trochu naděje, která sice neví, co přijde, možná se trochu obává, ale přesto důvěřuje. 

Autor:  Petr Vinš
Pořad: Mezi nebem a zemí  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: sobota 09:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas