O humoru
Mám tu možnost vás oslovit v den, kdy si nemůžeme být jistí žádným vážně míněným výrokem. Je totiž první duben, který vešel do dějin pod označením „Apríl“, které si vypůjčil z jiných jazyků jako název celého krásného jarního měsíce, který dnes začínáme.
Jak vlastně vznikl tento zvyk? Možná je důvodem sama příroda se svým jarním „aprílovým počasím“, nevyzpytatelným a stále se měnícím – jako by si z nás dělala legraci střídáním vloček sněhu, kapek deště a paprsků sluníčka. A možná nám tím příroda sama naznačuje, že zdravá rozvernost, humor a anekdota je něco, co patří k životu jako koření. Nesmí ho být moc a nesmí se to přehnat. Ale bez něj by byl život planý.
Někdy se ptáme, jestli i vážné věci jde brát s humorem, s nadsázkou? Jinými slovy: Jestli má Bůh smysl pro humor? Jsou lidé, kteří se takového přístupu bojí. Jejich obraz Boha je obrazem nejvyšší vážnosti. Jistě to neznamená dělat si z vážných věcí legraci. Ale i duchovní život ukazuje, že brát věci s nadhledem je i v oblasti ducha nebytné. I řada významných postav to svým životem jasně ukazovala.
Nebrat se příliš vážně nás totiž vede k pokoře. A pokora je základní předpoklad pokojného soužití mezi lidmi. A protože si Bůh přeje „pokoj na zemi mezi lidmi dobré vůle …“ tak nás jistě podpoří ve všem, co nám k pokoře pomůže.
A že má Bůh smysl pro humor, to dokládá i skutečnost, že první zázrak učiní Ježíš na svatbě. A pro žíznivé svatebčany připraví šest kamenných džbánů dobrého vína. Jistě to neudělal pro vážnou tvář ... ale pro radost lidského srdce, jak říká už starozákonní žalm.
Když si tedy z vás někdo – nejen dnes – „vystřelí“, nemějte mu to za zlé. Zasmějte se tomu! A zasmějete se často i sami sobě, když něco zpackáte nebo pokazíte. Je to úžasně osvobozující. Vždyť dokonalost bude až jednou v nebi! A to není žádný „apríl“ – to je ta nejradostnější vážná věc!
Autor je farářem Římskokatolické farnosti Domaslavice.
