30. června  2013 v 18:10  rubrika: Zaostřeno na církve

Co skutečně víme o Cyrilu a Metodějovi a jejich přínosu pro Velkou Moravu?

Solunští bratří Konstantin a Methoděj roku 863 přišli na Velehrad („Historie českého národa v obrazech“) - Foto: Josef Mathauser

Solunští bratří Konstantin a Methoděj roku 863 přišli na Velehrad („Historie českého národa v obrazech“)Foto: Josef Mathauser

Co skutečně víme o Cyrilu a Metodějovi? Jak to prezentovat široké veřejnosti? Jak moc si smí archeologové vymýšlet? Jak se v minulosti proměňoval odkaz věrozvěstů? A koho zajímá dnes?

Sakrální stavba z Velké Moravy z doby působení cyrila a metoděje. Model z výstavy Cyril a Metoděj - doba, život, dílo - Foto: Jan Cága,  Moravské zemské muzeum

Sakrální stavba z Velké Moravy z doby působení cyrila a metoděje. Model z výstavy Cyril a Metoděj - doba, život, díloFoto: Jan Cága, Moravské zemské muzeum

O bratrech ze Soluně toho víme docela dost. Jejich život a zejména cesty prezentuje úvodní část výstavy Cyril a Metoděj – doba, život a dílo, kterou nachystal Archeologický ústav Moravského zemského muzea v Brně. Na velkém panelu s mapou jsou názorně zakresleny jejich cesty k Chazarům, nechybí ani cesta Konstantina k bagdádskému chalífovi.  

O Cyrilu a Metodějovi jsme se všichni učili ve škole. Konstantin, který před smrtí vstoupil do kláštera a přijal řádové jméno Cyril, a Metoděj se často označují jako bratři ze Soluně nebo jako Apoštolové, případně věrozvěstové Slovanů. Pro misii na Velké Moravě vytvořili písmo hlaholici a následně prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Co ale skutečně víme o jejich působení na Velké Moravě?  

Výstava Cyril a Metoděj - doba, život a dílo - Foto:  Moravské zemské muzeum

Výstava Cyril a Metoděj - doba, život a díloFoto:  Moravské zemské muzeum

Archeologie nám v tom bohužel není úplně nápomocná, lepší jsou písemné prameny, vysvětluje jeden z autorů výstavy Luděk Galuška: „Víme například, že už půl století před byzantskou misií Konstantina a Metoděje se na území Velké Moravy šířilo křesťanství.“ A to dokonce v jazyce srozumitelném slovanskému obyvatelstvu.  

„Víme ze znění synod, tedy střetnutí vysokých církevních hodnostářů, že už na sklonku osmého století bylo misionářům pro Avary a Slovany doporučeno, aby pro jejich potřeby přeložili základní křesťanské formule a modlitby do jim srozumitelného jazyka,“ podotýká Luděk Galuška.  

Výstava Cyril a Metoděj - doba, život a dílo - Foto:  Moravské zemské muzeum

Výstava Cyril a Metoděj - doba, život a díloFoto:  Moravské zemské muzeum

Z opisů pocházejících z 11. století vyplývá, že do jazyka Slovanů bylo přeloženo například vyznání víry, modlitba Otčenáš nebo třeba křestní formule. Písemné prameny nám pomáhají také doložit působení Konstantina a Metoděje – třeba papežské buly nebo legendy o životech obou bratří.  

Ovšem z archeologických nálezů nejsme schopni s jistotou určit ani to, kolik kostelů bylo na Velké Moravě, nebo jestli Metoděj při své druhé cestě na Velkou Moravu působil u Velehradu, nebo u Mikulčic. A kde leží jeho hrob, už zůstane asi navždy tajemstvím. 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas