15. ledna  2012 v 19:15  rubrika: Zprávy

Příběh synagogy v pražském Karlíně

Budova bývalé synagoga v pražském Karlíně, dnes v ní je modlitebna CČSH - Foto:  Odbor památkové péče hl. m. Prahy

Budova bývalé synagoga v pražském Karlíně, dnes v ní je modlitebna CČSHFoto:  Odbor památkové péče hl. m. Prahy

Koncem minulého roku jsme vás seznámili s historií michelské synagogy a v našem putování po méně známých pražských synagogách budeme pokračovat i dnes - tentokrát povídáním o synagoze v Karlíně.

Samostatná židovská obec v Karlíně existovala již v první polovině 19. století. Konaly se zde ohlášky svateb, od roku 1835 vydávaly rodinné doklady a od roku 1848 zde byly vedeny židovské matriky. Bohoslužby se v té době konaly v pronajatých prostorách. Rychlý růst židovské obce však brzy vyvolal potřebu vlastní synagogy. Ta byla zbudována v kombinovaných formách maurského a románského slohu v letech 1857– 1861 ve staré zahradě ve Vítkově ulici číslo 13. Synagoga tehdy vznikala souběžně s karlínským kostelem sv. Cyrila a Metoděje, postaveným rovněž v novorománském slohu. 

Východní průčelí synagogy bylo obráceno do Vítkovy ulice slepým portálem, členily je pilastry a kruhová okna. Ve štítu nového chrámu byly umístěny desky Desatera. Po obou stranách průčelí stály brány se vstupem na dvůr, odkud vedl hlavní vstup do západní předsíně synagogy a na schodiště ke galerii pro ženy. V zahradě za synagogou nechala obec vystavět patrový domek, který sloužil jako kancelář a sídlo krajského rabína Kouřimského kraje. Na počátku 20. století byl k domku přistavěn přízemní sál, který sloužil jako zimní modlitebna. 

Rabínskou funkci zastávali od roku 1851 postupně rabíni Platschek, Haller a nakonec, do roku 1939, dr. Isidor Hirsch. Ten byl i autorem českého překladu hebrejských modliteb a spoluautorem prvního rabínského překladu „Pěti knih Mojžíšových“ do češtiny. 

Karlínská židovská obec měla od roku 1869 i své starosty a ve stejném roce si založila trojtřídní veřejnou židovskou školu. Současně vznikl dobročinný spolek k podpoře chudých a o něco později pohřební bratrstvo. Židovská obec v Karlíně byla velice aktivní. V roce 1890 tak při ní vznikl ženský spolek, roku 1902 pěvecký spolek a roku 1906 podnikatelský spolek „Pokrok“. 

V roce 1890 žilo v Karlíně 1205 osob židovského vyznání, což představovalo 14 % všech obyvatel. Do roku 1921 se počet karlínských Židů ještě zdvojnásobil. 

V letech 1928 – 1930 prošel původní interiér synagogy s dekorativní výmalbou a štukovým dekorem moderní úpravou, ale karlínští Židé se z ní těšili jen do 2. světové války. Po jejím skončení již karlínská židovská obec nemohla být pro ztrátu většiny svých členů obnovena. 

Synagogu v roce 1950 získala Církev československá husitská, která v roce 1953 provedla její rozsáhlou přestavbu: byl proražen nový vstup přímo z ulice, galerie pro ženy byla odstraněna a na východní straně hlavního sálu byl instalován kůr s varhanami. V interiéru hlavního sálu pak ještě akademický malíř Cyril Chramosta provedl rozměrnou nástěnnou malbu „Jan Žižka s Janem Rokycanou sjednávají mír na Špitálském poli“. 

Nově byla karlínská synagoga zevně i uvnitř upravena ještě po roce 1990. V současnosti ji využívá k bohoslužbám také Korejská církev v Praze, zatímco v budově někdejšího rabinátu sídlí farní úřad karlínského sboru Církve československé husitské. 

Autor:  Arno Pařík
Pořad: Šalom alejchem (lichý týden)  |  Stanice: Regina DAB Praha
Čas vysílání: sudá neděle 20:04  |  Délka pořadu: 30 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas