Co přinesou církevní restituce konkrétním právním subjektům?
Církvím zřejmě připadne značná část jejich někdejšího majetku. Stát se s nimi chce po letech politického vyjednávání dohodnout. Klášterům by připadly pozemky, lesy, možná i budovy, stejně tak jednotlivým farnostem. Vrásky na čele to ovšem přináší obcím, které se kvůli blokaci půdy nemohou rozvíjet.
Církev na svých pozemcích, v lesích a budovách hospodařila stovky let. V roce 1948 jí to ale tehdejší režim znemožnil, majetek byl zestátněn. Např. klášter premonstrátů v Želivě měl stovky hektarů lesů a polí. Po navrácení patrně vznikne podnik, míní člen kanonie Hroznata Adamec:
Hroznata Adamec: „Po zkušenostech z příkladů i z jiných zemí, třeba z Rakouska,, z Německa, kláštery hospodaří. A nehospodaří špatně.“
Pokud stát vrátí klášteru veškeré lesy, budou mít řeholníci přes tisíc hektarů. Peněžní výnos ale nebude podle Adamce nijak vysoký, i když odhady jsou staršího data.
Hroznata Adamec: „Mluvilo se o zisku, který by mohl dělat milion korun ročně. Nebylo by to v nějakých velikých milionech. Myslím, že by to stačilo na takový ten běžný provoz.“
Vyrovnání s církvemi znamená stop problémům obcí, které se kvůli blokacím nemohly rozvíjet. V Česku jich je 55 a je mezi nimi Libice nad Doubravou na Havlíčkobrodsku.
Václav Venhauer: „Městys Libice nad Doubravou chtěl nějakým způsobem rozvíjet a narazili jsme na to, že jsme zastavěným územím obce, což je vymezovat územní plán, jsme měli pozemky, které patřily církvím. V současné době je spravuje pozemkový fond, což byl problém nějakým způsobem zasíťování a zainvestování a následného prodeje pro ty pozemky.“
Vysvětluje starosta Václav Venhauer. Vlastnická práva se nakonec podařilo vyřešit smlouvami o smlouvách budoucích tak, aby si majitelé nových domků mohli vzít třeba hypotéku. Banky by nikomu nepůjčily na stavbu s vlastnicky nedořešeným pozemkem. Celá záležitost vypadá velmi jednoduše. Stát vrátí církvím část toho, co jim v polovině minulého století odebral. Libický starosta Venhauer má ale obavy.
Václav Venhauer: „Jestli nedojde k hromadnému vydávání majetku a ten majetek bude vydaný i ty pozemky, které jsou pod tím územním plánem, tak se obec dostane do toho stádia, že bude muset pozemky zase opět kupovat od církví.“
Jinými slovy – pozemek býval třeba ornou půdou, dnes je připravený na stavbu rodinných domů a má úplně jinou hodnotu.
Václav Venhauer: „A není zde zaručená nějaká cenová hladina. Myslím si, že potom to bude na vůli církví a řádů, jakým způsobem a za kolik ty pozemky budou prodávat.“
Dodává Venhauer. Většina majetku patří logicky největší z církví katolické. Menší církve zpravidla neměly tolik, např. Církvi československé husitské v Havlíčkově Brodě patřila jedna vila v parku Budoucnost. Jestli ji ale získá, anebo jestli vůbec má nárok, to nikdo v tuto chvíli není schopen říci.
