Zemřel „nestor českého dějepisectví“ – profesor Koloman Gajan
„Nestor českého dějepisectví“ – tak byl nazýván profesor Koloman Gajan, který zemřel 27. prosince loňského roku. Věnujeme mu následující vzpomínku.
Narodil se 7. listopadu 1918 v obci Hamborek na východním Slovensku jako Koloman Edelmann. V Prešově navštěvoval židovskou náboženskou školu, v Brně reformní židovské gymnázium a současně se angažoval v mládežnickém sionistickém hnutí Techelet-lavan.
Německou okupaci strávil částečně v ilegalitě v protektorátu, částečně pod falešným jménem Ján Gajan jako účastník odboje na Slovensku. Koncem roku 1944 však byl zatčen. Navzdory věznění a útrapám v několika koncentračních táborech se dočkal konce války. Z jedenáctičlenné rodiny přežil jen on a jeho dva bratři.
Příjmení Gajan si ponechal i po osvobození. Přestěhoval se do Prahy, kde na Karlově univerzitě vystudoval historii a romanistiku, a až do roku 1971 působil na Filosofické fakultě jako přednášející novodobých světových dějin. Tehdy byl Koloman Gajan propuštěn pro svou podporu reformám z roku 1968, které zmařila až srpnová sovětská invaze. Vyučoval poté cizí jazyky, ale nerezignoval ani na odbornou činnost. Publikoval v zahraničí a kryt cizími jmény i doma.
Od zájmu o dějiny střední Evropy a Francie v meziválečném období, vztahy československo-německé a československo-francouzské Koloman Gajan postupně obrátil pozornost k osobnosti Tomáše Garriguea Masaryka. Po pádu komunistického režimu mohl opět přednášet na pražské Filosofické fakultě, ve svobodných poměrech se podílel na obnově Masarykovy společnosti, dál vědecky pracoval a publikoval. Ve stejné době se však aktivně účastnil i činnosti v pražském židovském společenství. Působil ve Sdružení židovských vojáků a odbojářů a patřil též k zakladatelům Spolku akademiků-Židů.
V profesorovi Kolomanu Gajanovi utrpěla česká historiografie významnou ztrátu – a nemenší i česká židovská komunita.
