Jak to bylo a je se sv. Valentinem
Blíží se svátek sv. Valentýna. 14. únor je dnem, kdy si snoubenci, manželé a zamilovaní v různých zemích a různými způsoby vyznávají lásku. Přestože u nás není tradice spojená se svátkem tohoto světce tak silná jako jinde, každoročně např. v Praze na Vyšehradě probíhá Pouť snoubenců. Vyšehrad je také místem, kde byla objevena vzácná relikvie sv. Valentina. Se svátkem zamilovaných souvisí i Národní týden manželství, který letos připadá na 13. – 19. února.
Sv. Valentýn je všeobecně považován za svátek zamilovaných. Je ale také příležitostí k zamyšlení. Vyšehradská bazilika sv. Petra a Pavla je tradičně místem poutní mše svaté pro všechny snoubence. Kdo byl vlastně sv. Valentýn? Legendu a tradici s ním spojenou přibližuje ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK prof. Jan Royt:
„Sv. Valentin patří opravdu k těm nejuctívanějším světcům. Je to světec, který žil v době Marka Aurelia v Římě. Byl tam povolán jedním rétorem, Kratónem, který měl nemocného syna, a on toho nemocného syna uzdravil, ale byl udán prefektovi a odsouzen k smrti a někdy kolem roku 296 byl na Via Flaminia popraven a pohřben. Ty jeho ostatky byly přeneseny do Terni. A to Terni se pak stalo poutním místem sv. Valentýna.“
Jak to bylo se sv. Valentinem doopravdy? Jaká je ta původní legenda?
„Je zajímavé, že v těch prvních legendách se nikde o žádných snoubencích nemluví. Ta tradice je jakoby mladší, protože sv. Valentin se třeba i na lidových obrázcích objevuje s dobytčaty jako patron chovatelů dobytka. A teprve později se vyvinula ta tradice, která navázala na jistou část legendy o tom, že Marcus Aurelius zakázal manželství a že právě Valentin se zastával manželů. On to udělal z takových praktických důvodů, kvůli legionářům, aby se neženili. Samozřejmě to je legendické. Proto tedy se ten Valentin stal postupně patronem manželů, snoubenců atd.“
Před několika lety se v Praze na Vyšehradě nalezla část ostatků sv. Valentina, konkrétně jeho lopatka. Kdy a jak se tam mohla dostat?
„Byla nalezena v barokním relikviáři. S autentikou... Autentika to je listinka, na které je napsáno, že to je ostatek sv. Valentina. Ale nevíme bohužel, kdy a jak se dostala do toho vyšehradského pokladu. Můžeme se domnívat, že Vyšehrad vedle Pražského hradu byl tím druhým takovým kultovním a státním centrem lucemburské Prahy, že ten ostatek mohl přinést císař Karel IV., protože Karel IV. byl dvakrát na korunovační cestě v Římě a mohl obdržet tuto relikvii, která přetrvala prostě i ta násilí. Protože Vyšehrad byl násilím vyvrácen husity, ale ta relikvie prostě přežila.“
Přestože mají každý rok 14. února nabito hlavně květinářství, v českém prostředí není tradice sv. Valentina přece jen tak silná jako třeba v již zmíněné Itálii. Čím je to dáno?
„Skutečně v Čechách ten kult sv. Valentina nebyl. Za patrony rodiny byli spíše uctíváni sv. Jáchym a sv. Anna a samozřejmě sv. Josef se svatou rodinou. To je prostě tradiční. V Křtinách je třeba poutní místo, kde jeden ambit byl zasvěcen Jáchymovi a Anně. U Anny se scházely ženy, u Jáchyma muži. Takže ta tradice toho sv. Valentina coby patrona snoubenců se tak jakoby zvyšuje po roce 1989.“
