11. února  2012 v 09:05  rubrika: Zprávy

Církevní restituce: co ukázalo první čtení?

Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka ukazují transparenty k jednání o církevních restitucích - Foto:  ČTK

Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka ukazují transparenty k jednání o církevních restitucíchFoto:  ČTK

Zákon o narovnání vztahu mezi státem a církvemi tento týden prošel prvním čtením ve sněmovně. Připomeňme, že církve by podle této normy měly dostat zhruba polovinu svého dřívějšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard a za ostatní by během následujících 30 let měly obdržet finanční náhradu 59 miliard. Přechodné období by mělo začít příští rok a trvat 17 let. Rozsah vraceného majetku i výpočet náhrad se nelíbí levicové opozici - ale poslanci nakonec zákon i přes její protesty poslali do druhého čtení.

Ano, zákon bouřlivým prvním čtením nakonec prošel, ale zůstává jakási divná příchuť: argumenty na straně příznivců i odpůrců jsou v podstatě už dlouho neměnné a známé, ale atmosféra jakoby houstla a houstla. Šéf Ekumenické rady církví Joel Ruml ji charakterizuje jako "zlověstnou".  

Joel Ruml: „Člověk čekal předem, jak to bude rozložené a jaké budou důrazy, ale mě nemile překvapilo, jaká zlověstná komunistická ideologie pořád v této věci vládne. A to jak ze strany jejích nositelů, ale také ještě ze strany sociální demokracie! Když to člověk domyslí - tak ten zákon řeší to, aby státní rozpočet v dlouhodobém hledisku byl osvobozen od břemene platit církve. A ta nutnost platit církve a náboženské společnosti bude narůstat! Bude dražší a dražší. Z dlouhodobého hlediska tedy právě komunisté a právě sociální demokraté by měli být spokojeni, že toto břemeno odpadne.“ 

Církevní restituce - to je politické rozhodnutí, ale jeho morální aspekt je strašně důležitý a je zjevné, že z diskusí se pomalu ale jistě vytrácí - konstatuje Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. Podle jeho názoru by argumentace o tom, že stát na to momentálně nemá - neměla ve slušné společnosti vůbec zaznít!  

JUDr. Tomáš Kraus - Foto: Jana Šustová

JUDr. Tomáš KrausFoto: Jana Šustová

Tomáš Kraus: „Každý, včetně opozice, se shodne na tom, že to, co bylo ukradeno, je třeba navrátit a ta diskuse jde spíš v tom smyslu formálním - řekněme, jakými způsoby to udělat. Ale pro nás není možné se nějakým způsobem pozastavovat nad tím, že stát to teď nemůže udělat, protože na to nemá! To je argument, který je pro nás opravdu zcela nepřijatelný - je to, jako kdyby někdo někomu kradl například auto a byl by jaksi donucen to auto vrátit a on by říkal ‚no víte, to já vám vlastně vrátit nemůžu, já s tím jezdím do práce...‘“ 

Příčina tohoto způsobu smýšlení je podle Tomáše Krause v tom, že společnost má dnes jiné priority a košile je jí bližší než kabát. To koresponduje i s úvahou Joela Rumla, který se obává převahy toho stylu myšlení, pro který svoboda náboženského ducha není potřeba. Každopádně jej průběh prvního čtení, byť zákon prošel, zklamal.  

Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církví - Foto: Jana Šustová

Joel Ruml, předseda Ekumenické rady církvíFoto: Jana Šustová

Joel Ruml: „Mě to zklamalo, mě to zklamalo i ze strany sociální demokracie, protože všichni hejtmani budou šťastni, až se odblokuje majetek, ale zároveň hned řeknou: až se dostaneme k moci, tak my finanční náhrady zase zkrouhneme nebo budeme řešit...“ 

Nyní bude zajímavé sledovat, v jakém duchu se další diskuse v parlamentu ponesou: kolik tam bude věcných argumentů, kolik ideologie a jaké, kolik morálních aspektů, kolik odvahy, averze i populismu. 

 

Církevní restituce: co ukázalo první čtení?

Vložit na svůj web

Autor:  Eva Hůlková  (ehů)

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace