Dílo Romana Osipoviče Jakobsona nabízí zajímavé setkání více kultur

15. červenec 2012

Tuto středu, 18. července, uplyne 40 let od úmrtí jednoho z nejvýraznějších představitelů lingvistiky 20. století, Romana Osipoviče Jakobsona. Jeho osobnost připomeneme v následujícím příspěvku.

Život a vliv díla Romana Osipoviče Jakobsona by mohly sloužit jako školní příklad podařeného setkání více kultur. Patřil stejnou měrou čtyřem kulturním prostředím: ruskému, českému, židovskému a americkému a zároveň ovlivnil vývoj ve svém oboru.

Narodil se 11. října 1896 v Moskvě, od roku 1921 žil v Československu – zprvu jako pracovník ruské obchodní mise, později jako pedagog a učenec. Stal se profesorem ruské filologie a staročeské literatury na brněnské univerzitě, byl členem avantgardní skupiny Devětsil.

Především se však stal zakladatelem a předsedou dodnes věhlasného Pražského lingvistického kroužku, který studoval vzájemné vztahy prvků a složek jazyka v rámci jazyka jako systému. V roce 1939 Roman Jakobson emigroval do Spojených států, kde až do své smrti působil na předních univerzitách.

Jakobson patří k nejvýznamnějším badatelům v oboru české poetiky a literární historie. Byl to právě on, kdo ve 20. a 30. letech minulého století poprvé uplatnil při zkoumání staročeských děl strukturální hlediska, která měla zásadní význam pro estetické hodnocení celé středověké literatury.

Roman Jakobson je autorem velkého množství statí, mezi nimi i studie „Řeč a písemnictví českých židů v době přemyslovské“ z roku 1957. V ní poukazuje na české glosy vepsané na okraj komentářů tradičních, hebrejsky psaných textů židovské náboženské literatury v dílech rabínů Abrahama Chládka a Izáka Or Zarua. Tyto glosy ze 13. století Jakobson označuje za „nejstarší památky češtiny“ a spisy obou rabínů vyzdvihuje s ohledem na jejich základní význam pro studium lexikálních a gramatických počátků českého jazyka.

K bezprostředně českým a židovským tématům se však Jakobson vyslovil i v dalších pracích. Československo naposledy navštívil v roce 1968.

autor: Tomáš Pěkný
Spustit audio