Třetí kniha královská

Jochi Brandesová, dnes třiapadesátiletá rodačka z Haify, vyrůstala v ortodoxní rodině a díky své tradiční náboženské výchově se do hloubky seznámila s židovským náboženstvím a tradicemi. Její rodiče jsou ale současně zapálení sionisté, takže není divu, že se autorka k těmto tématům ve své tvorbě vrací.

„Třetí kniha královská“, autorčin již šestý román, je klasickým historickým románem odehrávajícím se na bouřlivém pozadí konce vlády biblického krále Saula, po němž na trůn usedl David. V této chvíli začíná proces rozdělení Izraelského království na jižní království Judsko a severní království Izrael, jež je dokonáno potomky krále Šalomouna.

Tento ústřední bod celého románu ale Jochi Brandesová podává poněkud odlišně, než jak je líčen v Bibli. Autorka totiž svůj příběh vystavěla na nejrůznějších, mnohdy nepříliš srozumitelných, biblických verších, které naznačují trochu jinou historii, než je ta oficiální.

Brandesová zastává teorii, že dějiny utváří vítězové, a proto je nám známé biblické podání zprostředkováno prizmatem Judských. Oproti tomu se ona sama rozhodla zrekonstruovat jiný příběh – vyprávění na základě již zmíněných starozákonních veršů, které si mezi sebou vyprávěly izraelské kmeny v severním království.

Pro představu možno uvést alespoň jeden příklad toho, jak Jochi Brandesová pracuje s historicko-biblickou látkou. Ve Druhé knize Samuelově můžeme číst: „Když se znovu strhl boj s Pelištejci v Góbu, Elchánan, syn Jaare Oregíma Betlémského, ubil Goliáše Gatského. Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo.“

Tento verš ovšem odporuje biblické tradici z První knihy Samuelovy, podle níž obra Goliáše zabil David. Na základě tohoto rozporu v jediném verši pak autorka rozvíjí dramatický příběh pochybností o skutečném Davidově charakteru, jenž vlastně představuje jednu z centrálních myšlenek knihy.

Rodinná sága Saulovy dynastie v knize Jochi Brandesové ovšem nelíčí jen mocenské boje a dvorní pletichy, nýbrž vypráví i příběhy naplněných a nenaplněných lásek, dopodrobna představuje každodenní život v druhém a prvním tisíciletí před občanským letopočtem v tehdejší Zemi izraelské.

Tyto detaily, které autorka rekonstruovala na základě své výborné znalosti starozákonních textů i archeologické evidence, dodávají textu na věrohodnosti, koloritu a hlavně čtivosti. Román Jochi Brandesové „Třetí kniha královská“ tak i čtenářskému publiku nepříliš znalému biblických příběhů nabízí velice zajímavou četbu.