Pro hlubší vztah je zásadní důkladné sebepoznání
Každý z nás potřebuje dobré mezilidské vztahy. Když se ale pokoušíme o vztah, který by byl hlubší, například partnerský či manželský, narážíme na spoustu problémů. Ostatně i když s někým žijeme řadu let, může se stát, že si nerozumíme ani v těch základních věcech.
Psychoterapeut Michal Petr se domnívá, že pro hlubší vztah je zásadní důkladné sebepoznání obou partnerů. Každý člověk má totiž vlastní komunikační zábrany. Jaké bývají ty nejsilnější?
„ Každý z nás má v sobě nějaká místa, která neříká. Ať je to výchovou, nebo naší kulturou. A které jsou ty hlavní…? Myslím, že hlavní je strach. Strach z toho, že nebudu přijatý, když vyjádřím, co bych potřeboval, že mě někdo vezme hodnotu, nebo že nebudu mít vliv na situaci, jaký bych potřeboval mít.“
Pokud ale partneři řeší problém, který je traumatizující, není pak lepší se mu spíš vyhnout? Působí to přeci velkou bolest…
„ Myslím, že je důležité dívat se na to, v jaké fázi ten vztah je, případně jak je silný. Jestli má kapacitu, aby zvládnul zranění toho člověka. Takže se to nedá říct univerzálně. Třeba bych neotvíral velká témata, když spolu chodíme půl roku, ale pokud spolu máme pevný vztah, tak je blbost držet si něco zpátky.“
Partnerské vztahy prochází krizemi. Pro řadu lidí je krizový vstup do manželství. Co by si před ním partneři měli vyřešit?
„ Co jsou pro ně podstatné věci, které potřebují v životě mít a co tam nesmí být. Protože když vím, že něco potřebuji a že je to pro mě základ, tak si najdu partnera, který tomu odpovídá. A ve chvíli, kdy můj partner dělá něco, co je mi velmi nepříjemné a na co nemám kapacitu, tak možná budu narážet na problém, který pak v manželství ani nejde řešit. A druhá věc… Určitě je dobré přemýšlet nad tím, jestli už jsem ochoten se zavázat a jestli opravdu chci pracovat na vztahu, protože ani vztah neběží samospádem, aby to bylo vždy pro nás dobré.“
Když se chceme pořádně poznávat, co proto vlastně máme dělat?
„ Mít nějakou dobrou mapu, která mě ukazuje, jaký jsem. Dá se to zjednodušit modelem, kdy si představíte, že uprostřed je plus a to je to naše jádro. To je to pozitivní, to základní, které máme všichni v sobě. Můžete to vidět, když se podíváte nemluvňatům do očí, tak je tam radost a opravdu velký kontakt s bytím. A tohle jádro my často ztrácíme, tím, že zažíváme nepříjemné zkušenosti, nějak se obalujeme, chráníme a vytváříme kolem sebe něco, co můžeme nazvat negativní vrstvičkou. To je soubor všech negativních emocí, nezpracovaných, všech negativních přesvědčení. Sebepoznání v sobě zahrnuje, jak znát svoje citlivá místa, tak vědět, že mám to dobré jádro a že pokud se s někým chci opravdu domluvit, tak se musím bavit z jádra do jádra, ze srdce do srdce, aby to bylo opravdu intimní.“
Psychoterapeut Michal Petr ale zároveň dodává, že je to těžké, protože přitom často narážíme na citlivá místa, na vlastní zranění.
